Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. V projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku na prestižní akademické instituci je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová, kterou Pavel vyzdvihl jako vizionářku – s ohledem na její podporu rozšíření EU a NATO směrem na východ. Prezident také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.
„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel. Dodal, že je nyní nutné dokončit evropskou a – tam, kde je to žádoucí – atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie. Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika a potažmo celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl.
Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese, žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ uvedl.
Pavel zdůraznil, že rozšíření posiluje – nikoliv podkopává – evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. EU musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství a jasný harmonogram přístupového procesu.
Patronka ročníku CoE Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO a EU směrem na východ a tento krok úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“. Pavel citoval také bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“.
Na reformy by měla být připravena také samotná EU. Zabývat by se měla návrhy na přechod na hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech, aby se zvýšila její akceschopnost. Na těchto návrzích však dosud v bloku nepanuje shoda.
Pavel apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství a plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.
College of Europe, či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus má v belgických Bruggách, druhý se pak nachází ve Varšavě. V příštím roce se chystá otevření kampusu také v albánské Tiraně. College of Europe v Bruggách založili v roce 1949 přední evropské osobnosti a otcové-zakladatelé Evropské unie. Byl mezi nimi Salvador de Madariaga, Winston Churchill, Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.
Každý ročník je pojmenován po takzvaném patronovi z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byli v minulosti také některé další osobnosti z českých dějin, jako Tomáš Garrigue Masaryk (1952–1953), Jan Ámos Komenský (1967–1968), Karel IV. (1992–1993) či Václav Havel (2012–2013). Před Pavlem měl z Čechů hlavní vystoupení na zahajovací ceremonii v roce 2010 bývalý eurokomisař Štefan Füle.
Zahajovací ceremonie se vedle Pavla zúčastnil někdejší předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ve svém projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost a inspirativní životní příběh Albrightové. Zmínila, že jí v jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999. Vyzdvihla také její celoživotní obhajobu demokracie.
Pavel navštívil Belgii již v dubnu, během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, šéfem Evropské rady Charlesem Michelem a s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.
Prezident Pavel je pro zvýšení počtu českých studentů na College of Europe
Petr Pavel by rád zvýšil počet českých studentů, kteří studují na College of Europe v belgických Bruggách. Byla by to podle něj i cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích, který je také velmi nízký. Český prezident to uvedl během dnešní návštěvy Brugg, kde se setkal s rektorkou jedné z nejuznávanějších škol v Evropě a bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou a rovněž s českými studenty. Letos jich studuje v Bruggách pouze pět a jeden další v takzvané diplomatické akademii.
„Tato instituce připravuje i studenty z České republiky, bohužel zatím v malých počtech s ohledem na administrativní překážky a výši školného,“ uvedl prezident. „Bylo by určitě v našem zájmu, abychom našli cestu, jak umožnit studium na této škole více studentům, protože na jedné straně si stěžujeme, že jsme podreprezentováni v evropských institucích, ale na druhou stranu nemáme kvalitně připravené lidi. A toto by byla jedna z cest,“ dodal.
Jak český prezident zmínil, v Bruggách je spolu s ním i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, se kterým by chtěl toto téma prodiskutovat. „Napadl mě zatím jeden konkrétní návrh, ale uvidíme, do jaké míry bude realizovatelný, a sice zřízení fondu pro stipendia, ve kterém by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky, který by byl mnohem pružnější a umožnil by tak studovat většímu počtu studentů“,“ řekl Pavel na dotaz ČTK.
Od založení v roce 1949 vystudovalo College of Europe okolo 17.000 mladých lidí. “Nyní máme každoročně kolem 470 studentů z více než 50 zemí světa, z toho 340 v Bruggách a 130 ve druhém kampusu ve Varšavě,” řekl ČTK Valentin Dupouey-Sterdyniak, který je šéfem komunikace College of Europe. Každý rok se na školu hlásí asi 2000 lidí. Brzy by se měl otevřít ještě další kampus v albánské Tiraně, což rektorka College of Europe označila za „historický moment“.
Na školu se celkově hlásí velmi malé množství Čechů. Pro školní rok 2017/2018 byli tři a nedostal se ani jeden, následně byli čtyři a přijali tři z nich, v roce 2019/2020 už se jich hlásilo devět a vzali čtyři. Devět přihlášek podávali Češi i v letech 2020 (dostali se tři), 2021 (uspělo šest) a 2023 (přijato pět). V roce 2022 byly z České republiky podány jen tři přihlášky, všechny ale byly úspěšné. Podle šéfa komunikace College of Europe je pro studenty většinou hlavním limitujícím faktorem, že nezískají stipendium na studium, které je placené.
Pro letošní rok mají v Bruggách pět českých studentů, doplnil Dupouey-Sterdyniak. Ve dvou případech jde o státní úředníky, kterým stipendium platí stát. Studium je roční a lze studovat mezinárodní vztahy, ekonomická studia, ale i právo. Včetně ubytování a stravování stojí rok takového studia 29.000 eur (asi 710.000 Kč).
