Veřejné zdravotní pojištění bylo loni podle zprávy připravené ministerstvy zdravotnictví a financí v přebytku pět miliard korun, v předchozím roce byl schodek přes 12 miliard. Příjmy systému loni činily necelých 433 miliard korun a výdaje 428 miliard korun, z nich 417 miliard korun šlo přímo na zdravotní služby. Vyplývá to z materiálu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici. Pro letošní rok jsou plánované příjmy 452 miliard a výdaje 464 miliard, v návrhu na příští rok jsou příjmy 500 miliard a výdaje 508 miliard.
Příjmy systému tvoří platby zdravotního pojistného od zaměstnavatelů, zaměstnanců, podnikatelů, osob bez zdanitelných příjmů a platby z rozpočtu za státní pojištěnce. Od roku 2021 vzrostly asi o 6,3 procenta, tedy 25,6 miliard korun. Vybrané pojistné bylo 295,9 miliardy korun, platba státu byla 129,4 miliardy korun, tvořila necelých 30 procent. Státních pojištěnců bylo 6,1 milionu, nejvíc seniorů, a to 46,2 procent, děti tvořily 40,6 procent. Mezi státní pojištěnce přibylo 147.000 ukrajinských uprchlíků, tvořili tak 2,2 procenta.
Celkové výdaje veřejného zdravotního pojištění byly 427,7 miliardy korun. Výdaje na zdravotní služby meziročně vzrostly o 13,9 miliardy korun na 417 miliard, nárůst byl způsobený nastavením úhradové vyhlášky a inflací. „Další faktory zvyšující dlouhodobě náklady na zdravotní služby jsou především stárnutí populace a postupný nárůst vysoce nákladných zdravotních služeb,“ píše se v dokumentu. Průměrně pojišťovna vydala na jednoho pojištěnce 38.420 korun. Provozní výdaje pojišťoven byly 8,2 miliardy korun.
Saldo příjmů a výdajů se meziročně zlepšilo o 17,5 miliardy korun. Zlepšily ho zejména výsledky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jejíž hospodaření vylepšily platby státu za ukrajinské uprchlíky, kteří ale čerpají málo péče. Proti zdravotně pojistnému plánu také očekávala vyšší náklady na lůžkovou péči a vyšší náklady na covid-19. Šest menších zdravotních pojišťoven dohromady naopak vykázalo loni deficit tři miliardy korun. Kladné hospodaření dosáhla podle materiálu pojišťovna RBP.
Celkově zdravotní pojišťovny evidovaly 10,95 milionu pojištěnců, z nich 56,8 procenta byli státní pojištěnci. VZP měla na konci loňského roku 6,168 milionu pojištěnců, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) 1,344 milionu, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) 1,298 milionu, Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) 760.000, Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) 707.000, RBP 431.000 a Zdravotní pojišťovna Škoda 144.000.
Svaz zdravotních pojišťoven dnes vyjádřil obavy, že plánované meziroční navýšení výdajů o šest procent by v roce 2024 mohlo znamenat finanční potíže systému. Schodek by mohl být při příjmech 500 miliard korun podle odhadů svazu až 20 miliard. Ministerstvo zdravotnictví v návrhu úhradové vyhlášky počítá se schodkem 8,3 miliardy korun, za realistické jeho odhady považuje i VZP.
Vývoj hospodaření veřejného zdravotního pojištění – konečný stav ( v miliardách Kč):
| Rok | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Příjmy | 331,5 | 358 (+ 7 %) | 407,1 (+14 %) | 432,7 ( + 6 %) |
| Výdaje | 318 | 352,2 (+ 7,7 %) | 419,6 (+19 %) | 427,7 ( + 2 %) |
| Saldo | 13,45 | 5,77 | -12,54 | 5 |
Zdroj: Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 (materiál MZd a MF)
Průměrný počet pojištěnců zdravotních pojišťoven v daném roce (v milionech):
| Průměrný počet | VZP | VoZP | ČPZP | OZP | ZPŠ | ZPMV | RBP |
| Pojištěnců | 6,168 | 0,707 | 1,298 | 0,76 | 0,144 | 1,344 | 0,431 |
| z toho státem hrazených | 3,477 | 0,379 | 0,74 | 0,428 | 0,08 | 0,748 | 0,253 |
| Podíl státem hrazených na celkovém počtu | 56,4 % | 53,6 % | 57,0 % | 56,4 % | 55,2 % | 55,7 % | 58,7 % |
Zdroj: Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 (materiál MZd a MF)
