Ministři obrany členských států NATO dnes důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant, který jim ukázal videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.
„Izrael má právo se bránit,“ řekl Stoltenberg. Zdůraznil ale rovněž nezbytnost ochrany civilistů. „Žádný národ nebo organizace, které chovají k Izraeli nepřátelské vztahy, by se neměly snažit využít situace nebo konflikt vyostřit,“ uvedl generální tajemník NATO. Řada členů aliance dnes podle něj dala jasně najevo, že „poskytují Izraeli praktickou podporu“.
Německý ministr obrany Boris Pistorius již ráno zmínil, že Izrael požádal Německo o dodávky munice pro své válečné lodě. Berlín bude podle něj o věci teprve jednat. „Poskytneme Izraelcům dva drony, o které požádali,“ uvedl Pistorius.
Izraelský ministr přítomným v Bruselu ukázal „šokující a děsivá videa“ ze zvěrstev, kterých se Hamás dopustil na izraelských civilistech. Plný rozsah útoků byl odhalen až poté, co izraelské síly znovu získaly kontrolu nad napadenými oblastmi a v troskách kibuců nalezly zabité celé rodiny, včetně dětí, připomínají agentury.
Kromě situace v Izraeli se ministři obrany dnes zabývali i misemi NATO v Kosovu a v Iráku. „V reakci na nedávné napětí v Kosovu vyslalo NATO v nedávných týdnech do naší operace KFOR stovky dalších záložních sil. Provádíme více hlídek na severu Kosova,“ uvedl k tomu Stoltenberg. „Bělehrad a Priština se musí chovat zodpovědně, zdržet se destabilizačních kroků a znovu se zapojit do dialogu zprostředkovaného Evropskou unií. To je jediná cesta k trvalému míru v Kosovu,“ dodal.
Situace v Kosovu se nedávno znovu vyostřila poté, co 24. září skupina ozbrojenců zaútočila na hlídku kosovské policie a jednoho policistu, kosovského Albánce, zabila. Při následných střetech u kláštera Banjska zemřeli tři srbští útočníci. Vláda v Prištině označila útok na policisty za terorismus a vinu připsala Bělehradu, který to odmítl.