Konflikt na Blízkém východě má obrovský výbušný potenciál stát se globální záležitostí, a to především tím, jak začíná rozdělovat svět, uvedl prezident Petr Pavel na velitelském shromáždění. Ukrajinská protiofenziva se podle Pavla nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali. Podpora Západu podle něj mj. nebyla dostatečně masivní a rychlá. Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro NATO. Nelze spoléhat na věčný mír, uvedl náčelník generálního štábu Karel Řehka. V Česku je všech 14 tanků Leopard 2A4 darovaných Německem, řekl náměstek ministryně obrany František Šulc.
Pro Pavla, který je armádním generálem ve výslužbě, je dnešní vystoupení prvním ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil.
Velitelské špičky se setkávají na ministerstvu obrany pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku.
Pavel: Konflikt na Blízkém východě má potenciál stát se globální záležitostí
Konflikt na Blízkém východě má obrovský výbušný potenciál stát se globální záležitostí, především tím, jak začíná rozdělovat svět. Při dnešním zahájení velitelského shromáždění armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás 7. října měl podle něj jasný cíl vyvolat velice silnou reakci Izraele a zároveň začít štěpit mezinárodní veřejné mínění v neprospěch židovského státu.
„Není zdaleka jenom omezeným regionálním konfliktem, ale jak jsme měli možnost sledovat, má obrovský výbušný potenciál nejen pro regionální konflikt, ale dokonce globální. Nejen v rovině fyzické, válčení, případně vstupem do války Íránu a dalších zemí, ale především tím, jak začíná rozdělovat svět,“ řekl Pavel.
V různých zemích, i spojeneckých, sílí odpor proti izraelské odvetě a podpora Palestinců, míní prezident. Mělo by to podle něj být varováním, že ani v případech, kdy se na první pohled zdá situace jasná, si nemůže nikdo být jistý vývojem. „Je celkem jasné, že podpora veřejného mínění je klíčovou pro jakýkoli úspěch i ve vojenské operaci,“ dodala hlava státu.
Izrael začal s údery na Pásmo Gazy po útoku hnutí Hamás na jihu Izraele v sobotu 7. října. Podle Tel Avivu při něm zemřelo na 1200 lidí a přibližně 240 osob Hamás zavlekl do Pásma Gazy jako rukojmí. Od 28. října izraelská armáda spustila pozemní operaci na severu Pásma Gazy. Podle tisku se přiblížila možnost, že by Izrael a hnutí Hamás uzavřely dohodu o propuštění části unesených lidí výměnou za delší přestávku v bojích.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zemřelo od 7. října v Pásmu Gazy v souvislosti s údery izraelské armády nejméně 13.300 lidí. Podobné údaje není možné během bojů nezávisle ověřit.
Pavel: Ukrajinská protiofenziva se nevyvíjí tak, jak sami Ukrajinci očekávali
Ukrajinská protiofenziva se nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali. Podpora Západu mimo jiné nebyla dostatečně masivní a rychlá, zároveň čas strávený přípravou Rusku umožnil velice dobře se na protiofenzivu přichystat. Při dnešním zahájení velitelského shromáždění armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
Dodávky zbraní, které Ukrajina potřebuje pro úspěch, stále váznou, ani teď nedosahují potřebné úrovně, uvedl Pavel. Sami ukrajinští vojáci se podle něj cítí nejen pochopitelně unavení, ale v rostoucí míře zklamaní podporou ze Západu. Mají pocit, že je v tom necháváme, řekla hlava státu.
„To není dobré východisko k tomu, jak přečkat těžkou zimu a jak dosáhnout úspěchu proti soupeři, který veškerý čas využil, poučil se, znásobil vojenskou výrobu, aktivizoval válečné plány výroby a je schopen v současné době dodávat stejné nebo větší počty techniky a munice, než jsme schopni dodávat ze Západu Ukrajině my,“ konstatoval prezident.
Úspěch Ruska na Ukrajině by byl problémem pro všechny západní země, míní. „Nejen proto, že by Rusko bylo posíleno ve svém výkladu mezinárodních vztahů, ale zároveň by to inspirovalo mnoho dalších podobně smýšlejících zemí, že silou lze dosáhnout svého a že Západ není tak silný, jak se snaží dávat světu najevo,“ uvedl Pavel. Ovlivnilo by to podle něj mimo jiné přístup Číny k řešení mezinárodních problémů.
Minimálně třetina energetické infrastruktury Ukrajiny je podle Pavla zničená, nepodařilo se ji před zimou opravit, což bude vytvářet tlak na ukrajinské občany z hlediska jejich pokračující odolnosti a podpory ozbrojených sil. Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě dávají mnoho lekcí k adaptaci nejen armády, ale i systému řízení, zpravodajství a logistiky, řekl také Pavel.
Válka na Ukrajině s sebou podle prezidenta nese velké riziko, a sice únavu z války, jež se projevuje nejen u válčících stran, ale i u všech zemí, které jednu z nich podporují. „Povede to k tomu, že poroste tlak na ukončení konfliktu nějakou dohodou. Dohoda, pokud k ní dojde, bude samozřejmě vycházet z reálné situace na bojišti,“ poznamenal Pavel.
Kolaps zemí v Sahelu může vést k dalším uprchlickým vlnám
Kolaps některých zemí v oblasti Sahelu má tendenci vytvářet nejistoty, které povedou k dalším uprchlickým vlnám. Může to následně vyvolat štěpení mezi spojenci, řekl na dnešním zahájení velitelského shromáždění armády prezident Petr Pavel. Vojenské junty se v poslední době pučem zmocnily vlády v Nigeru, Mali, Gabonu či Burkina Fasu.
„Viděli jsme kolaps některých zemí, vojenské převraty, které byly motivovány naprostou absencí fungování státu. Tento rozklad má tendenci vytvářet nejistoty, které povedou k dalším migračním vlnám,“ řekl Pavel. Právě ty mají podle něj velký bezpečnostní přesah, protože cílem většiny uprchlíků bude Evropa.
„Bude to vytvářet tlak především na jižní země, které nejsou úplně spokojeny s tím, jak se vyvíjí migrační pakt, jak k tomu přistupují země, kterých se migrace přímo nedotýká nebo jsou po většinu migračních vln zeměmi tranzitními. Bude to vyvolávat další štěpení názorů mezi spojenci ať už v Evropské unii, nebo Severoatlantické alianci (NATO),“ míní hlava státu.
Obranu a obranyschopnost je podle Pavla nutné vnímat naprosto vážně, protože konflikty jsou mnohem reálnější než kdy dříve. Prezident uvítal armádní modernizační projekty i to, že Česko přijalo zákon o zajištění financování obrany. Projekty ale podle něj přicházejí v době enormních tlaků na českou ekonomiku a sociální situaci občanů.
Výdaje na obranu proto budou mnohými vnímány s velkou nevolí, míní. Je nutné občanům výdaje vysvětlovat a také peníze maximálně efektivně využít. „To nejhorší, co by se nám mohlo stát, je, a máme takové příklady z minulosti, že nám ke konci roku zbyde spousta nevyčerpaných finančních prostředků, na které samozřejmě budou potom různí politici poukazovat, že se peníze armádě dávají zbytečně, zatímco jinde chybí,“ uvedl Pavel.
Spojencům v NATO a EU musí podle něj Česko dávat kontinuálně najevo, že je důvěryhodným a spolehlivým spojencem, s nímž je možné počítat i v nejtěžších situacích. Apeloval také na to, aby mezi vojáci nazývali problémy pravými jmény, aby neformulovali své hodnocení situace podle toho, jak budou politickou scénou přijímána, ale podle toho, jak situace skutečně vyžaduje.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska největší hrozbou pro NATO
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro Severoatlantickou alianci (NATO). V úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Řehky nelze spoléhat na věčný mír a v souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.
Řehka řekl, že konflikty ve světě, strategické šoky a překvapení se opakují se železnou pravidelností a nelze spoléhat na věčný mír. Rusko na Ukrajině se podle něj chystá na dlouhou opotřebovávací válku. Před několika týdny navíc vyvstal nový problém na Blízkém východě, připomněl teroristický útok hnutí Hamás a následnou odvetu Izraele.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska nejvýznamnější hrozbou pro NATO. „Zůstává hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ konstatoval. Pokud by eskalovat konflikt na Ukrajině a nastal střet mezi Ruskem a NATO, Česko bude účastníkem konfliktu od první vteřiny, zopakoval Řehka své prohlášení z loňského velitelského shromáždění.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu. Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.
Řehka řekl, že přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda zdaleka dostatek zdrojů pro rychlé řešení všech problémů. Musí být o to víc efektivní, doplnil. Varoval také před tím, aby zavládlo uspokojení z nákupů bojových vozidel pěchoty či letounů F-35, případně aby armáda pouze čekala, až technika dorazí. „Technika funguje jen ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou,“ konstatoval.
Přezbrojení dostane armádu na kvalitativně vyšší úroveň a podpoří digitální transformaci. Podle nové koncepce výstavby armády do roku 2035, s jejímž schválením se počítá do konce roku, čeká armádu deset let zásadní technologické transformace a generační proměny zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Koncepci projedná na příštím zasedání ve čtvrtek 7. prosince Bezpečnostní rada státu, následně ji bude schvalovat vláda, doplnil Řehka ve vyjádření pro novináře. Dokument podle něj vznikal paralelně s dříve schválenou obrannou a bezpečnostní strategií, předložený ale musí být až jako poslední. „Stoprocentně bude schválen v tomto roce,“ uvedl.
V Česku je všech 14 tanků Leopard 2A4 darovaných Německem
Poslední ze 14 tanků Leopard 2A4 darovaných Německem za podporu Ukrajiny dorazil před několika dny do Přáslavic na Olomoucku. Na velitelském shromáždění v Praze to dnes řekl náměstek ministryně obrany František Šulc. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se shromáždění nezúčastnila z důvodu nemoci. Jedno vyprošťovací vozidlo, které je součástí daru, má do Česka podle Šulce dorazit v příštím roce. Cena daru je podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
První z tanků Leopard, které ČR za vojenskou pomoc Ukrajině věnovalo Německo, převzala česká armáda loni v prosinci. Celkem Česká republika celkem získala 14 starších bojových tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Kromě samotných strojů česká armáda dostane také náhradní díly, munici a tříletou servisní podporu včetně výcviku vojáků. Šulc dnes uvedl, že se také rozvinula další spolupráce s Německem i Rakouskem.
V projevu Šulc vyzdvihl modernizační projekty české armády, mimo jiné nákup švédských bojových vozidel pěchoty CV 90 nebo amerických letounů F-35. Připomněl i jednání s Německem o připojení k nákupu Leopardů 2A8.
„V těžkých časech a krizích se Česko může spolehnout v prvé řadě na sebe a nejbližší spojence v Severoatlantické alianci, znamená to využít zdrojů a podpory ke smazání dluhu, který na obraně vznikl za posledních desetiletích,“ řekl. Dodal, že do obrany je třeba investovat chytře a efektivně.
Bezpečnostní situace ve světě je podle Šulce nejhorší za tři desítky let, světový řád podle něj čelí útokům ze všech stran. „Největší konflikt od druhé světové války v Evropě pokračuje. K tomu se nedávno přidal konflikt na Blízkém východě, kde stát Izrael, náš dlouholetý spojenec, se spravedlivě brání proti násilí páchanému teroristickým hnutím Hamás,“ uvedl. Dál podle něj roste také napětí v Africe a Asii.
Česko se podle Šulce v posledních letech stalo aktivním členem NATO, napravuje také vztahy na bilaterální úrovni, příkladem je podle něj dohoda DCA se Spojenými státy. Za úspěch považuje také zákon o financování obrany, který stanovuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP nebo schválení nové obranné strategie ČR, která v době, kdy Česko čelí hybridním působením, kybernetickým útokům a využívání energetické závislosti jako zbraně, definovala obranu jako věc celé společnosti. Do finálního projednávání jde podle něj i Koncepce výstavby Armády České republiky.
V následujícím roce čeká českou armádu podle Šulce obrovské množství práce při zavádění nových zbraňových systémů a dokazování veřejnosti, že investice do obrany jsou efektivní a peníze jsou smysluplně využívány. Důležitý je podle něj také nábor a zásoby. „Pořízení systémů je k ničemu bez jejich zavedení, bez dostatku munice a vycvičeného personálu,“ uvedl. Cílem resortu je také zlepšovat pracovní podmínky, digitalizovat, odstraňovat byrokracii, lépe komunikovat nebo zavádět nové technologie, jako je umělá inteligence, doplnil Šulc.
