Putin nařídil zvýšit počet ruských vojáků o 170.000 mužů

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170.000, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.

TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,039.758 lidí včetně 1,150.628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2,209.130 lidí, včetně 1,320.000 vojáků.

Experti předpokládají, že další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září oznámil „částečnou mobilizaci“ asi 300.000 záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, podle odhadů statisíce Rusů v branném věku odjely z Ruska.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170.000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300.000 vojáků,“ prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Ministerstvo obrany podle TASS vysvětlilo zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil „zvýšením hrozeb“, kterým Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce proti Ukrajině, a kvůli pokračujícímu rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a kvůli růstu potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi. V tak těžkých podmínkách se zvýšení počtu bojeschopných sil jeví být „adekvátní reakcí na agresivní činnost bloku NATO“, dodal TASS.

  Ruští vězni najatí do bojů na Ukrajině kritizují podmínky v ruské armádě

V polovině září velitel norských ozbrojených sil upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje. „Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ řekl generál Eirik Kristoffersen po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu. Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co země v dubnu vstoupila do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com