Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy, rozhodne vláda

Tripartita se dnes nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů to novinářům řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho úřad navrhuje pro příští rok navýšení buď o 1600 korun na 18.900 korun, nebo o 2100 korun na 19.400 korun. Do roku 2028 by se tak minimální mzda dostala buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.

Kabinet podle Jurečky za dva týdny schválí pravděpodobně nižší variantu. Odbory požadují navýšení o 2200 korun na 19.500 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 1000 korun. „Většina připomínkových míst se kloní k 1600 korunám,“ uvedl Jurečka po jednání. V koalici je podle něj třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118.000 lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17.300 korun. Odpovídá tak zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měla do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tak podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25.690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.

Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33.718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.

  Přibylo 7015 nakažených, je to nejnižší středeční nárůst v tomto roce

Zaměstnavatelé poukazují na to, že musejí vyplácet i zaručené mzdy v osmi stupních podle odpovědnosti, náročnosti a odbornosti práce. Ty se pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravila jen nejnižší a nejvyšší částka. V první navrhované variantě by se pohybovaly od 18.900 do 37.800 korun, ve druhé od 19.400 do 38.800 korun. Zaměstnavatelé by podle způsobu přidání na mzdy a odvody potřebovali zhruba pět až osm miliard korun navíc.

Podnikatelé už dřív navrhovali zaručené mzdy od minimálního výdělku odpojit a domlouvat jejich výši v kolektivním vyjednávání. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj po dnešním jednání uvedl, že po zrušení vazby mezi minimální a zaručenou mzdou by zaměstnavatelé mohli uvažovat o vyšším růstu té minimální. Odbory jsou ale proti rozpojení vazby. Jurečka v neděli uvedl, že by se počet zaručených mezd v nižší navrhované variantě mohl snížit z osmi na čtyři, ve druhé vyšší variantě by se zaručené mzdy zrušily.

Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měl růst minimální mzdy odpovídat růstu inflace, její výše by tak měla dosáhnout 21.165 korun. Návrh odborů přitom činí 19.500 korun. Zrušení tarifů považuje Středula za velmi nebezpečné. Pokud k vyššímu růstu minimální mzdy vláda nepřistoupí, bude to podle Středuly znamenat, že bude stát dotovat skrze sociální dávky pro zaměstnance majitele firem, kteří za minimální mzdu zaměstnávají. „Je to zásadní otázka, zda by byly, nebo nebyly protesty, bude na rozhodnutí orgánů odborových svazů,“ odpověděl Středula na dotaz ohledně případných protestů po schválení nižšího růstu minimální mzdy.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Stát se zaměří na celoživotní vzdělávání, digitalizace mění práci milionu lidí

  V Brně koalici vytvoří sedm stran, její zástupci dnes podepíší smlouvu

Až milion lidí podle Svazu průmyslu a dopravy čeká změna jejich pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace, bude třeba kvůli tomu investovat velké částky do vzdělávání. Po jednání ministrů, odborů a zaměstnavatelů to řekl prezident svazu Rafaj. Podle ministra práce Jurečky se stát na celoživotní vzdělávání zaměří, zvažuje speciální fond a pracovní skupiny.

„Uvědomujeme si zásadní transformaci společnosti, zejména v oblasti digitalizace, která se dotkne obrovského množství lidí,“ uvedl Rafaj. Do rekvalifikací a celoživotního vzdělávání podle něj budou muset investovat zaměstnavatelé i stát. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Středuly jde v tomto tématu po dlouhé době o skutečný průlom.

„Pokud si má ČR udržet svoji konkurenceschopnost, tak musíme tuto oblast výrazně posílit,“ řekl Jurečka. Bude podle něj potřeba daleko intenzivnější spolupráce ministerstva práce s ministerstvem školství a zřizovateli středních a vysokých škol. Nyní se podle něj řeší, jak tuto spolupráci ukotvit. „Dohodli jsme se, že to ještě v příštích týdnech dopracujeme,“ dodal.

Podle průzkumu Hospodářské komory (HK) ze srpna tohoto roku jsou chybějící digitální dovednosti pro práci na počítači nebo s dalšími moderními technologiemi hlavní překážkou k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém. Chybí podle něj téměř polovině pracovníků starších 55 let. HK také upozornila na to, že firmy rekvalifikační a vzdělávání kurzy využívají nedostatečně.

Tripartita dnes projednávala také dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy. Odbory a zaměstnavatelé zmínili potřebu zanesení takzvaného duálního vzdělávání, na kterém se podílejí školy i zaměstnavatelé, do legislativy. Podle Rafaje to svaz považuje za velmi důležité. Středula upozornil na to, že v zemích, kdy tento systém dobře funguje, jako je Rakousko nebo Německo, se učni v takových školách stávají rovnou i zaměstnanci spolupracující firmy. „Je to velmi vysoký motivátor pro účastníky tohoto systému a jejich rodiče,“ řekl.

  Na Karlovarsku se srazily vlaky, 24 lidí se zranilo, dva zemřeli

Na dnešním jednání měla tripartita probírat také situaci ve zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ale na jednání nedorazil, aby mohl jednat s Českou lékařskou komorou a zdravotnickými odbory. Těm spolu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) přislíbil růst výdělků lékařů až o 15.000 korun měsíčně, ostatním zaměstnancům nemocnic o pět procent. Rozdělí se na ně 9,8 miliardy z veřejného zdravotního pojištění, 6,8 miliardy z kapitoly určené nemocnicím a tři miliardy navíc přidá VZP.

Kromě zdravotnictví by odbory podle Středuly chtěly na příštím jednání v lednu probírat ceny energií a státní energetickou koncepci, důchodovou reformu, strategické investice státu, na které z dnešního programu nedošlo, a situaci ve firmě Liberty Ostrava zaměstnávající 6000 lidí, která se potýká s finančními problémy.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com