Prohlášení 14 historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky na dnešním zasedání výjezdním zasedání v Bučovicích na Vyškovsku schválila vláda. Ministerstvo kultury to uvedlo v tiskové zprávě. Národní kulturní památka je definována jako kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.
Podle resortu má 14 dotčených radnic má mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotu. Jde o Malostranskou radnici v Praze, staré radnice v Brně a Prachaticích, nové radnice v Ostravě, Jablonci nad Nisou a Prostějově, radnice Liberci, Plzni, Kadani, Litoměřicích, Hostinném, Havlíčkově Brodě, Znojmě a Kyjově.
„Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví ČR. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je dobře, že se na seznam dostávají i historické radnice z různých období. „ČR má úžasnou historickou i moderní architekturu,“ řekl.
U dalších dvou nemovitých památek, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a hradu a zámku Poběžovice, vyzdvihlo ministerstvo sepětí s ideou vytvoření mírové organizace jednotné Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie.
Na seznam se dostaly také pražská Primátorská tramvaj z roku 1900 a v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899. Podle ministerstva jde o dva nejcennější historické tramvajové vozy v ČR s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.
V současnosti je podle Národního památkového ústavu v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno téměř 500 národních kulturních památek. K nejstarším patří archeologické naleziště Dolní Věstonice, mezi památky středověké zase Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu. Mezi památky novověké patří například vila Tugendhat v Brně nebo čistírna odpadních vod v Bubenči. Na seznamu jsou i památky z konce 20. století, například hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.
Opatření směřující do regionů bude koordinovat nový vládní výbor
Vláda zřídila výbor pro regionální politiku, koordinovat bude opatření k podpoře regionů, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po výjezdním zasedání kabinetu v Bučovicích na Vyškovsku. Koalice Spolu a Pirátů se Starosty tím podle něj plní programové prohlášení. Výbor začne fungovat od příštího roku.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tím kabinet napravuje deficit posledních 30 let. Výbor by měl sloužit jako platforma, na níž se bude řešit dopad připravovaných opatření na regiony, řekl před jednáním vlády. Zdůraznil, že kabinet musí usilovat o narovnávání rozdílů v kvalitě života mezi jednotlivými kraji a zabránit takzvaně dalšímu otevírání nůžek, tedy zvyšování ekonomických rozdílů mezi kraji.
Rozdíly mezi regiony se podle Bartoše stále zvětšují a nedaří se zvrátit ani s pomocí evropských fondů pro regionální rozvoj, objem financí v nich k tomu po roce 2027 zřejmě bude omezenější. Čtvrtina obyvatel Česka podle Bartoše žije v místech, ve kterých se úplně nedaří nastartovat rozvoj, chybí tam například část potřebné infrastruktury. Pomoci by měla lepší koordinace jednotlivých strategií a opatření.
Při koncepci podoby výboru se vláda inspirovala fungováním Výboru pro evropské záležitosti. Budou v něm odborníci a fungovat začne od 1. ledna příštího roku.
