Češi nejvíc věří Čaputové, největší nedůvěru chovají k Putinovi

ct24.ceskatelevize.cz

Ze zahraničních politiků Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s průzkumem z loňského jara si pohoršily téměř všechny sledované osobnosti. Nejvýrazněji se zhoršilo hodnocení ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.

Důvěru slovenské prezidentce Čaputové vyslovilo 52 procent respondentů a nedůvěru 35 procent. Hlava Slovenské republiky byla jedinou ze zkoumaných osobností, u které důvěra převažovala nad nedůvěrou.

Na druhém místě podle míry důvěry se umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, který měl 33 procent důvěřujících a 45 procent těch, kteří mu spíše nevěří. Na třetí pozici ukrajinský prezident Zelenskyj s 28 procenty důvěry a 62 procenty nedůvěry.

Důvěru v maďarského premiéra Viktora Orbána vyslovilo v průzkumu 27 procent respondentů, což bylo o jeden procentní bod více než v případě polského prezidenta Andrzeje Dudy. Prezident Spojených států amerických Joe Biden se těší důvěře 24 procent Čechů.

Shodně pětina dotázaných uvedla, že důvěřuje německému kancléři Olafu Scholzovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi věří 17 procent Čechů, předsedovi britské vlády Rishimu Sunakovi 14 procent.

Ruský prezident Vladimir Putin má důvěru 12 procent Čechů. Desetina respondentů vyjádřila důvěru v generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Shodně šest procent věří tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi.

Z hlediska podílu nedůvěřujících jsou nejhůře vnímanými politiky ruský prezident Putin a vládce Běloruska Lukašenko. Lídrovi Ruské federace nedůvěřuje 82 procent respondentů, zatímco u Lukašenka to byly tři čtvrtiny dotázaných. Výrazná nadpoloviční většina nedůvěřuje i americkému prezidentovi Bidenovi a ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, u obou šlo o 62 procent respondentů.

„U pátého v pořadí z tohoto úhlu pohledu Recepa Tayyipa Erdogana je podíl nedůvěry přesně poloviční,“ uvádí CVVM. Více než dvoupětinové jsou podíly nedůvěry i v případě Macrona, Orbána a von der Leyenové.

  Arenbergerův byznys prověřuje etická komise univerzity

V porovnání s průzkumem z jara 2022 je u aktuálních výsledků patrný více či méně výrazný nárůst nedůvěry, případně pokles důvěry u všech opakovaně zkoumaných politiků. Výjimkou je ruský prezident Putin, u něhož se hodnocení významně nezměnilo.

Nejvýrazněji se v porovnání s loňským jarem zhoršilo hodnocení ukrajinského prezidenta Zelenského. V jeho případě podíl nedůvěřujících vzrostl o 30 procentních bodů a podíl důvěřujících naopak o 21 procentních bodů poklesl. Výrazné, i když v porovnání se Zelenským méně dramatické posuny ve směru zhoršení hodnocení, se objevily také u Macrona či Bidena.

Průzkum provedlo CVVM v období od 28. září do 4. prosince. Zapojilo se do něj 913 obyvatel ČR ve věku od 15 let.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com