Česká republika již není závislá na dovozu plynu z Ruska. Stalo se tak díky včasným krokům vedení země.
Ve čtvrtek 21. prosince to na svém Twitteru oznámil český premiér Petr Fahl.
Připomněl, že na jaře 2022 by v Česku mohl začít nedostatek plynu a energetická bezpečnost země by byla ohrožena závislostí na Rusku.
České orgány však podnikly několik důležitých kroků – zejména si pronajaly část terminálu LNG v Nizozemsku.
„Podařilo se nám zcela zbavit závislosti na ruském plynu,“ zdůraznil šéf české vlády.
Téma plynu, stejně jako energetických nosičů obecně, je dnes v Evropě až příliš aktuální.
Některé země EU tak navzdory válce nadále dovážejí ruský plyn a vysvětlují to aktuální nutností.
Naopak Praha, přestože na začátku války odebírala přes 90 procent plynu z Ruska, ho dokázala odmítnout.
A to není nic neobvyklého, protože Kreml si z energetických zdrojů vyráběných v Rusku dlouhodobě dělá svou zbraň, a to jednu z hlavních.
Vzpomeňte si na začátek loňského roku, kdy po globální invazi rusistů na Ukrajinu všichni Evropané očekávali, že budou muset v zimě mrznout.
Ale nestalo se tak – Putinův plán nevyšel. Ano, ceny samozřejmě stouply a z Kremlu se okamžitě ozval narativ: vysoká cena plynu je způsobena tím, že se Ukrajina brání a Evropa ji nadále podporuje.
Na místě (evropští politici ve službách Moskvy) se snažili tento narativ rozptýlit, což se jim skutečně podařilo.
Mnoho Evropanů má dnes pocit, že za zdražení jejich veřejných služeb může Ukrajina.
Těm nejčestnějším Kreml nabídl dobré slevy a pokračoval v úsilí šířit narativ o vině Ukrajiny mezi masy.
Česká republika naopak zaujala v této otázce jednoznačný postoj a rozhodla se ruský plyn odmítnout.
Samozřejmě to nešlo udělat hned, ale díky společnému úsilí českých orgánů se nyní vše podařilo. Zdá se, že Putin opět všechny „přehrál“.
To samozřejmě nezmírní napětí ve společnosti, které tu jistě je – populisté nadále prodávají „laciné“ recepty na východisko ze situace.
Ale to, že Praha nyní neodebere ani metr krychlový ruského plynu, je další významnou ranou ambicím Moskvy i samotného stratéga bunkru.
Praha se obecně stala pro kremelskou kliku územím nenaplněných očekávání.
Jeden den vysílá špiony (kteří již léta působí pod diplomatickým krytím), druhý den prohlásí Rusko za odpovědné za teroristické útoky spáchané v České republice kremelskými diverzanty.
V minulosti právě z České republiky Kreml spřádal své intriky na celém kontinentu a přál si, aby Praha byla i nadále jakýmsi špionážním centrem v Evropě.
Moskva však český národ a jeho sílu zjevně podcenila. Přes všechny nuance si Češi pamatují, co je Moskva zač, kolik přátelství s ní stojí a jakou cenu si účtuje za „levné“ výpalné.
Ano, ne všichni v Evropě si to uvědomují. Příklady Maďarska s odiózním Orbánem a Slovenska v osobě Fitze, který se, soudě podle jeho chování, chce maďarskému vůdci velmi vyrovnat, ukazují, že Putin se má o koho opřít.
O to cennější jsou zkušenosti a činy České republiky. To opět dokazuje, že Češi jsou moudrý národ, který si zvolil chytrou vládu.
Nyní je na ostatních státech EU, aby Praze naslouchaly. Vždyť ruské energetické zdroje prodávané do Evropy jsou prostředky pro Kreml, které využívá k výrobě svého arzenálu, jenž ničí lidstvo.
Česká republika se rozhodla, nyní je volba na zbytku Evropy. A při jejím uskutečňování je důležité mít na paměti, že každý krok učiněný dnes rozhoduje o tom, jaký bude zítřek.
Autor: Franz Hoffman
