Zajistit dohodu s lékaři v nemocnicích je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odpovědnost zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK), které smlouvu s ministerstvem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) podepsaly. Na straně vedení pak asociací nemocnic, u přímo řízených organizací může zasáhnout ministerstvo. Ministr to řekl na dnešní bilanční tiskové konference.
Zástupci komory po podpisu dohody na začátku prosince protestující lékaře vyzvali, aby stáhli podané výpovědi z přesčasové práce. Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, který je od léta lídrem protestu, ale není možné do služeb nutit lidi, kteří mají vyčerpaný zákonný limit přesčasové práce. Je to podle něj jeden z důvodů, proč v některých nemocnicích více lidí do služeb zatím nenastupuje.
Situaci v konkrétních nemocnicích podle Válka musí řešit ČLK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů. „Předpokládám, že pokud v některé nemocnici (…) bude problém, tak šéf komory, LOKu a šéfka zdravotnických odborů do té nemocnice pojedou a problém budou řešit,“ řekl Válek. Pokud se odboráři nebudou chtít s vedením nemocnice domluvit, tak je podle něj odpovědností ČLK a odborů, aby jednání zprostředkovala.
„To, že to v některých nemocnicích trvá, to je logické a pochopitelné, protože v nemocnicích v této době probíhají dohodovací řízení mezi odborovými organizacemi, kde se domlouvají na kolektivních smlouvách na příští rok,“ doplnil ministr. Někde podle něj čekali, až projde požadovaná změna zákoníku práce. Ta vrací maximální počet hodin přesčasové práce na 416 hodin za rok. Mluvčí Sekce mladých lékařů ČLK Monika Hilšerová o víkendu uvedla, že 416 hodin bude mít většina sloužících lékařů znovu vyčerpaných ve druhé polovině příštího roku.
Aby tento počet hodin k zajištění péče stačil, je podle Válka v nemocnicích s akutní péčí a nepřetržitým příjmem pacientů, například od letecké záchranné služby nebo sanitek, potřeba změna z kombinace denní služby a přesčasů na směnný provoz. „A v těch nemocnicích, kde se bude poskytovat akutní péče, musí sloužit všechny lékaři,“ dodal ministr.
Ministerstvo bude se zástupci lékařů dál jednat o tom, jak změnit provoz v nemocnicích. Sekce mladých lékařů ČLK navrhovala například přenesení některých kompetencí lékařů na ostatní zdravotnický personál nebo zřizování pozic administrativních pracovníků, kteří by se potřebným papírováním zabývali místo lékaře.
Kolem 6100 lékařů vypovědělo od letošního prosince přesčasovou práci. Po několika měsících jednání, do nichž se zapojily i zdravotnické odbory, bylo dosaženo dohody, že příští rok půjde 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na navýšení odměňování v nemocnicích akutní a následné péče. Lékařům po fakultě by se měly platy a mzdy zvýšit o 5000 korun, lékařům po zkoušce po kmeni o 8000 korun a lékařům po atestaci o 15.000 korun. Ostatním zaměstnancům nemocnic byl slíbený růst základního měsíčního příjmu o pět procent.
