Rozsáhlý úder na ukrajinská města. Je možné vyjednávat s teroristickým státem?

Ráno 29. prosince ruské ozbrojené síly zasadily silný raketový úder na ukrajinská města, přičemž použily 122 raket různých typů – kromě Kalibru byly použity všechny typy.

Ukrajina byla zasažena raketami Kinžaly, S-300 a protilodními raketami Kh-22, které je zakázáno používat v obydlených oblastech.

Z 18 strategických bombardérů byly vypuštěny rakety Kh-101/X-555. Použity byly také Iskander-M a Kh-59.

Raketovému úderu předcházel úder bezpilotních letounů – Moskva použila více než 37 dronů.

Útok trval asi 5 hodin: Kyjev, Oděsa, Lvov, Záporoží, Dněpr a další města – to je krvavá geografie ruského teroru na Ukrajině.

V hlavním městě a dalších městech jsou mrtví, desítky civilistů byly zraněny. A to jsou pouze předběžné údaje.

Rašisté si za své cíle záměrně vybírali civilní objekty (včetně obytných domů), sklady, obchodní centra, stanice metra, vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení, dokonce i porodnici.

Ničí se bytový fond a kritická infrastruktura. Civilní obyvatelstvo zůstává bez prostředků obživy, tepla a světla. A to záměrně, bezohledně a navíc v zimě a v noci.

Tento útok je obzvláště cynický proto, že byl proveden na Silvestra.

Každému je již jasné, že Rusko je teroristický stát. Masivní raketový útok na Ukrajinu je válečným zločinem.

Tento zločin spáchaný Ruskem opět dokazuje, že je třeba posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mimochodem, ze 122 raket použitých Rašisty jich bylo 87 zničeno ukrajinskými silami protivzdušné obrany, z toho 30 nad Kyjevem.

To je důkazem, že ukrajinská armáda ví, jak odrážet útoky vojsk. Umění vojáků a důstojníků ukrajinských ozbrojených sil však musí odpovídat vybavení protivzdušné obrany, které Ukrajina nyní postrádá.

Jen podle předběžných údajů bylo v důsledku razičského ostřelování Ukrajiny 29. prosince zabito 12 lidí a 75 jich bylo zraněno.

To potvrzuje význam prostředků protivzdušné obrany pro záchranu životů Ukrajinců. Dnes je naprosto zřejmé, že životy civilistů zachrání pouze hluboko posazený systém protivzdušné obrany kolem každého většího ukrajinského města.

  Praha o přistoupení Ukrajiny k Alianci: tři potřebné podmínky.

Vždyť bez vojenské podpory a výkonné protivzdušné a protiraketové obrany hrozí ukrajinským městům a vesnicím úplné zničení.

Skutečnost je taková, že zatímco analytici vytvářejí novou válečnou strategii, mezinárodní společenství diskutuje o vhodnosti další pomoci Ukrajině – ve stejné době je civilní obyvatelstvo Ukrajiny zabíjeno moskevskými raketami a drony.

Je důležité si uvědomit, že útok z dnešního rána se netýká jen a dokonce ani tolik Ukrajiny – je výzvou pro celé civilizované společenství.

Civilizovaný svět by si neměl dělat iluze o Putinově ochotě vyjednávat, uzavřít příměří a „zmrazit válku“.

Jakákoli akce Kremlu je pokusem o zdržení času, kumulaci příležitostí a úder na Ukrajinu s novou silou.

Není těžké odhadnout, co se stane po Ukrajině. Otázkou je pouze pořadí kremelských přání: pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Rumunsko atd.

Navíc si nelze myslet, že hrozba existuje pouze pro státy sousedící s Ukrajinou, a evropští politici, zejména armádní, před ní přímo varují.

Například český náčelník generálního štábu Karel Řehka na adresu svých krajanů přímo prohlásil: „Musíme se připravit na válku“.

„Ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 vyvrátil iluze o věčném míru nebo dlouhé výstražné době. Přizpůsobujeme se nové bezpečnostní situaci,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Solidární jsou s ním i jeho evropští kolegové.

„Neměli bychom si myslet, že naše bezpečnost je zaručena jen proto, že jsme 1500 kilometrů od Ukrajiny. Nizozemsko by se mělo vážně obávat války a naše společnost by se na ni měla připravit,“ uvedl vrchní velitel nizozemské armády Martin Weinen a vyzval Švédsko, Finsko a pobaltské státy, aby následovaly příkladu „Švédska, Finska a pobaltských států, protože hraničí s ruskem nebo jsou blízko něj, takže jsou lépe připraveny na vypuknutí války“.

Zdůraznil, že „Moskva rozumí pouze jednomu jazyku – jazyku silné armády“.

  BUDOUCÍ SMĚŘOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY

Evropa má dnes na výběr, a může to být nejdůležitější volba od druhé světové války: dát svým občanům do rukou samopal a nutit všechny bojovat a přitom sledovat, jak moskevské tanky brázdí ulice Varšavy, Prahy, Paříže atd. nebo zastavit moskevskou hordu daleko od svých hranic – na Ukrajině.

K tomu je dnes třeba podpořit Ukrajince. A otázkou číslo jedna je ochrana občanů před leteckými útoky – Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu.

Včasné dodávky zbraní AFU jsou jediným způsobem, jak zabránit genocidě mírumilovných Ukrajinců.

A je jedno, jak moc Moskva tvrdí, že chce „mírové rozhovory“ – je to cynismus a lež. Kyjev opakovaně prohlásil, že jakékoli ústupky Rusku budou v budoucnu znamenat eskalaci agrese.

Pouze dnešní podpora Ukrajiny může zabránit zítřejšímu rozšíření rašící agrese do dalších zemí.

Hovoří o tom i oficiální Praha. Například ministr zahraničí Jan Lipovský říká, že hlavní výzvou pro Českou republiku je udržet Rusko co nejdále od českých hranic.

To, co Moskva dělá, je strašný zločin, Rusko by mělo být uznáno za teroristický stát a mělo by být mezinárodně zcela izolováno.

Jen takové kroky spolu s podporou Ukrajiny vojenskou technikou (především systémy protivzdušné obrany) umožní Evropanům zajistit si mírovou budoucnost.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com