Studenti začali se sběrem svíček, květin i vzkazů a fotografií na pietním místě před pražským Karolinem. Lidé tam za uplynulé dva týdny za oběti tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položili tisíce svíček a dalších připomínek. Podle zpravodaje ČTK sbírá svíčky asi 15 dobrovolníků, na sobě mají reflexní vesty. Svíčky a další předměty z pietního místa ukládají do beden. Měly by být uschovány na univerzitě, následně by z nich mohla vzniknout trvalá připomínka tragické události, při níž 21. prosince střelec zabil 14 lidí.
Svíčky, které truchlící na místo přinesli, pokryly celý prostor před vstupem do budovy rektorátu, který se kvůli zachování pietního místa nevyužíval. Ze svíček by měla vzniknout trvalá pietní připomínka tragické události. O tom, jak bude objekt vypadat, se zatím jedná. Podle Heleny Láznička z oddělení komunikace rektorátu UK se nedá nyní říct, jak dlouho bude tvorba trvat. Podílet by se na ní měli studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM), která stejně jako filozofická fakulta sídlí na náměstí Jana Palacha v Praze.
Mluvčí UMPRUM Kamila Stehlíková dnes ČTK řekla že o podobě spolupráce i zpracování se jedná a není aktuálně možné sdělit bližší informace. Podle Láznička se předpokládá, že až objekt vznikne, bude pravděpodobně umístěn v budově filozofické fakulty nebo jejím okolí.
Svíčky, které pokrývají schody hlavní budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha, na místě ještě zůstanou, v současné chvíli se podle Láznička neví, kdy se budou odklízet. I tyto svíčky by pak ale měly posloužit k tvorbě trvalé vzpomínky.
Trvalá připomínka ze svíček z pietních míst vznikla i po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla. Plastiku Srdce pro Václava Havla ze zbytků svíček zapalovaných po jeho smrti na pietních místech po celé České republice vytvořili Lukáš Gavlovský a Roman Švejda. Pro vznik plastiky se podařilo shromáždit zhruba 5000 kilogramů svíček. Z nich bylo získáno 2300 kilogramů vosku a 2700 kilogramů vytříděného odpadu.
Voskový objekt ve tvaru otevřeného srdce, do něhož je možno vstoupit, byl poprvé vystaven na piazzetě pražského Národního divadla, následovala Litomyšl, hrad Grabštejn, brněnské Divadlo Husa na provázku, Zlín a zámek Uherský Ostroh. Časté stěhování však umělecké dílo poznamenalo, po restaurování se je proto autoři rozhodli umístit nastálo a za definitivní místo zvolili Litomyšl, kde je od roku 2014.
