Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla dnes bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.
Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09. Naopak ODS se staví proti, stejně jako ANO a další opoziční hnutí SPD, které dlouhodobě prosazuje uzákonění pravidel obecného referenda. Pro referendum o euru se vyslovil i někdejší prezident Václav Klaus.
„Myslím, že by (rozhodnutí o přijetí eura) mělo být podrobeno referendu. A já za hnutí ANO říkám, že my to připravíme,“ uvedla Schillerová. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň. Připomněla, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane ještě v lednu.
Viceguvernérka ČNB: Rozhodnutí o přijetí eura vyžaduje širší politickou shodu
Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to dnes řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
„Ten proces by se asi nestihl v jednom období vůbec a myslím, že by bylo špatné jak ekonomicky, tak politicky, kdyby prostě zase na sílu někdy některá vláda ten vstup zahájila a potom ho po několika letech vláda další zastavila,“ uvedla.
Debatu o euru rozproudil v novoročním projevu prezident Petr Pavel výzvou, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k jeho přijetí. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období přijetím společné evropské měny zabývala. V současnosti ČR zatím neplní potřebná kritéria, dodal. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, proti se staví ODS. Proti euru jsou zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zavedení eura v ČR by podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda, které toto opoziční hnutí hodlá připravit.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Zamrazilové bude možná potřeba změnit i některé zákony. „A bez toho, aby politická reprezentace došla k nějakému celkovému konsensu, by vlastně ani ten proces vstupu do ERM II nebyl pravděpodobně možný. Tu debatu je potřeba zahájit, ale věcně, bez emocí,“ řekla.
