Veřejná jednání ÚS byla o složitých právních otázkách častá, teď jsou výjimečná

Kontroverzní a diskutované zákony a nejsložitější právní otázky zpravidla končí na stole ústavních soudců. O některých návrzích Ústavní soud (ÚS) jedná veřejně ve sněmovním sále, kde kdysi zasedali moravští zemští poslanci a nyní je nejvýznamnější soudní síní v ČR. Platilo to třeba pro církevní restituce a poplatky ve zdravotnictví. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, však počet ústních jednání klesl na minimum. Příčinou byla změna právní úpravy a později také pandemie. Za situace, kdy od posledního veřejného jednání uplynulo skoro pět let, se bude plénum ve středu zabývat zkrácenou valorizací penzí.

Soud si na středu jako svědky pozval ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Přítomnost vrcholných politiků v soudní sněmovně dříve nebývala ničím výjimečným. V roce 2006 například přijel prezident Václav Klaus. Soud se tehdy opakovaně zabýval situací kolem předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Klaus ji odvolal. U soudu připomněl, že má „asi deset čestných doktorátů z různých právnických fakult“ v celém světě a záležitost je podle něj elementární. Soud ale rozhodl ve prospěch Brožové, a ta zůstala ve funkci.

V roce 2008 soud jednal o zdravotnické reformě včetně poplatků u lékaře. Jako svědek vypovídal premiér Mirek Topolánek (ODS). Na dotazy soudců reagoval klidně, některé nezodpověděl, připomínal, že není právník. Silnější palbě soudcovských dotazů čelil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Jeho spolustraník Petr Nečas, tehdejší místopředseda vlády, poté ostře kritizoval styl dotazování soudců Rychetského, Elišky Wagnerové a Jiřího Nykodýma, který označil za „absolutní politizaci práce ÚS“. Nejkritičtější soudci však nakonec zůstali v těsné menšině a návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí soud zamítl.

Jednání předcházelo také rozhodnutí o souladu lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Česko bylo poslední zemí EU, která smlouvu neratifikovala. Jednání tak sledovali i zahraniční novináři. Nejpřekvapivějším okamžikem byl jeho začátek. Právník skupiny senátorů vznesl proti Rychetskému námitku podjatosti kvůli schůzce s německým velvyslancem. Plénum soudu ale námitku zamítlo a Rychetský mohl v jednání pokračovat.

  O víkendu skončí letní čas, v noci na neděli si lidé o hodinu přispí

V roce 2009 se soud zabýval návrhem poslance Miloše Melčáka na zrušení zákona o zkrácení volebního období. Jednání tehdy provázel velký zájem veřejnosti. Ve sněmovně a jejím předsálí bylo více než 50 novinářů, kteří se poprvé museli akreditovat. Omezený přístup měla i veřejnost. Zájemci o přímou účast si museli vyzvednout vstupenky. Volby se nakonec konaly v řádném termínu, soud totiž Melčákovi vyhověl a zákon zrušil.

Veřejné jednání pléna o volbách v Hřensku si advokáti v roce 2011 vybrali jako premiéru profesního stejnokroje, který v Česku začali povinně nosit od 1. června téhož roku. „Pocit je dobrý, báječný. Talár je vzdušný a cítíme se v něm dobře,“ řekl tehdy novinářům advokát Jiří Všetečka.

Neobvyklý začátek mělo v roce 2012 veřejné jednání o 14 reformních zákonech. Skupina opozičních poslanců zastupovaná tehdejším předsedou KSČM Vojtěchem Filipem trvala na ústním jednání, nakonec ale žádný jejich zástupce nepřišel. ÚS tak poslancům uložil pokutu 100.000 korun. „Hodinu před začátkem jednání telefonovala nějaká sekretářka mojí sekretářce, že nepřijdou,“ popsal tehdy Rychetský. Později soud pokutu snížil na 41.000 korun.

Od roku 2013 veřejných jednání výrazně ubylo. Změnila se totiž právní úprava. Do té doby platilo, že soud může od ústního jednání upustit jen se souhlasem účastníků řízení. Nyní zákon říká, že ÚS nařídí ústní jednání, pokud lze očekávat další objasnění věci. Záleží tedy na soudcích samotných a na tom, zda chtějí provádět dokazování. Povinně se ústní jednání koná jen v některých specifických řízeních, například o ústavní žalobě proti prezidentu republiky.

Ještě v roce 2013 se soud veřejně zabýval církevními restitucemi, nakonec ze zákona o majetkovém vyrovnání vyškrtl jen jedno slovo. Později už bylo ústní jednání výjimečnou událostí. Plénum veřejně jednalo znovu až v roce 2017, a to o způsobu, jak zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad zdravotnických prostředků. Po dalších dvou letech soudci hledali odpověď na otázku, zda uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikačního provozu nezasahuje do práva na informační sebeurčení. Vyslechli řadu odborníků, nakonec ponechali zákony beze změn.

  Spojení protimafiánského a protikorupčního útvaru nebylo správné, soudí po letech vrchní žalobce Zeman

V následujícím roce chtěl soud svolat veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému. Ani na jaře, ani na podzim 2020 to však nebylo možné kvůli šíření koronavirové nákazy, a soud si tak nakonec vyžádal jen písemná vyjádření. Od té doby se žádné ústní jednání nekonalo. Možná změna trendu přichází až s novým předsedou soudu Josefem Baxou.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com