Europarlament vyzval k rozbití Hamásu, odsuzuje však nepřiměřenou reakci Izraele

Europoslanci se po zvážení řady pozměňovacích návrhů většinou 312 ku 131 hlasům shodli na usnesení k situaci v Pásmu Gazy. Evropský parlament (EP) opět uznal právo Izraele se bránit, vyzývá k propuštění rukojmích a rozbití palestinského hnutí Hamás, které pokládá za teroristickou organizaci. Současně však odsuzuje vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volá po intenzivnější humanitární pomoci.

Ozbrojenci Hamásu a dalších organizací loni v říjnu spáchali v Izraeli krvavé útoky, které se vyžádaly kolem 1200 mrtvých. Izrael má podle EP právo se po těchto činech silou bránit v mezích mezinárodního práva, musí však rozlišovat mezi bojovníky a civilisty a vést útoky pouze na vojenské cíle.

Premiér Benjamin Netanjahu minulý týden uvedl, že izraelská armáda dělá pro ochranu palestinských civilistů maximum. Podle úřadů spadajících pod OSN bylo nicméně v bojích v Pásmu Gazy zničeno kolem 30 procent civilní infrastruktury a podle dnešní bilance úřadů ovládaných Hamásem zahynulo 24.620 Palestinců, z toho většina civilistů a kolem 10.000 dětí. Tyto údaje však vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit.

Izraelská armáda i vláda argumentují tím, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a umisťuje svoji vojenskou infrastrukturu do té civilní, což je v kombinaci s velice vysokou hustotou zalidnění převážně zastavěné oblasti příčinou katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy.

Europoslanci se dnes shodli, že po propuštění rukojmích a zničení Hamásu je nutné se vrátit k politickému řešení konfliktu na Blízkém východě, a to prostřednictvím vzniku samostatné Palestiny po boku Izraele.

Evropský parlament rovněž vyjádřil podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002, která navrhuje úplnou normalizaci vztahů mezi Izraelem a všemi arabskými státy výměnou za úplné stažení Izraele ze všech palestinských a arabských území okupovaných od roku 1967. K zapojení do tohoto procesu vyzývají také palestinskou samosprávu, nyní pod vedením předsedy Mahmúda Abbáse. Takové řešení se nicméně vzhledem k postoji současného izraelského kabinetu, jehož členové podporují rozšiřování izraelských osad na okupovaných územích, nejeví jako realistické.

  Kdo platí za „migrační krizi“ v Bělorusku?

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com