V Rusku už vyrostla generace sportovců, kteří neměli šanci zúčastnit se olympijských her, postěžoval si v tisku půl roku před olympiádou v Paříži na „krizi ruské atletiky“ slavný sovětský – a poté ruský – tyčkař Radion Gataullin. Paříž bude již třetí letní olympiádou, na které ruští reprezentanti nevystoupí – nejdříve tomu tak bylo kvůli skandálu se státem řízeným dopingem, v současnosti kvůli válce Ruska proti Ukrajině.
Mezinárodní olympijský výbor sice připustil účast některých ruských a běloruských sportovců s neutrálním postavením, avšak mnozí Rusové považují stanovené podmínky za příliš ponižující a už se účasti zřekli, například hvězdný plavec Kliment Kolesnikov. Situace připomíná podle serveru Novaja gazeta Jevropa poměry v Sovětském svazu před Letními olympijskými hrami v Los Angeles 1984: Úřady a funkcionáři vyvíjejí nátlak na sportovce, aby se sami olympiády zřekli, a režim nemusel ohlašovat nepopulární rozhodnutí.
„Teď u nás už vyrostlo celé pokolení sportovců, kteří nevystupovali na mezinárodních soutěžích. To je hlavní zápor nynější situace,“ řekl listu Sovětskij sport Gataullin, někdejší sportovní legenda, stříbrný medailista z olympiády 1988 a druhý tyčkař, který po Sergeji Bubkovi překonal laťku ve výši šesti metrů.
Postěžoval si, že jeho dcera, patřící mezi nejlepší ruské tyčkařky, mohla párkrát soutěžit jako neutrální sportovkyně, ale to bylo vše. Reprezentovat Rusko se jí nepodařilo. „Už se ani neví, jaké to je – reprezentovat Rusko v zahraničí s hymnou a vlajkou,“ dodal.
Borců, kteří vybojovali medaile, zbývá už jen pár a jsou „v kritickém věku“, například stříbrná olympijská medailistka ve skoku o tyči Anželika Sidorovová. Gataullin připustil, že i kdyby tým ruských atletů směl soutěžit v Paříži, případné úspěchy by byly spíše ojedinělé, protože úspěch na olympiádě vyžaduje souhru mnoha faktorů, ale sotva nejlepšího výsledku dosáhne sportovec bez zkušeností.
„Upřímně řečeno, neumím si představit, kdo z (ruských) atletů by se mohl zúčastnit podle kritérií, která vyžadují. Je to naprosto nereálné,“ řekl někdejší sportovec a trenér, který je nyní sportovním funkcionářem. Dodal, že jeho vlastní dcera je v armádním klubu CSKA, a proto nemá šanci jet na olympiádu. Členkou téhož klubu bývala i Jelena Isinbajevová, ale ta se podle něj dopustila velké chyby, když své někdejší vojenské hodnosti označila jen za formální: „Je možné, že ji přitlačili ke zdi, ale zdá se mi, že se odřízla od možnosti vrátit do vlasti a normálně žít v Rusku.“
Novaja gazeta Jevropa míní, že i kdyby některý z ruských sportovců splňoval kritéria pro Paříž, jeho účast „potopí“ hodnostáři, vystrašení představou, že by se mohli znelíbit vedení státu. A tak činitelé, často sami bývalí sportovci, čelí velmi silnému pokušení „demonstrativně se zřeknout olympiády rukama samotných sportovců“ – s odůvodněním, že jedni přece nemohou jet, když nemohou všichni, a že se nelze ponižovat před těmi, kdo nemají rádi Rusy, a to v době, kdy spoluobčané umírají na frontě.
„Tyto argumenty lze rychle zneškodnit protiargumenty, ale ti, kdo je předkládají, nechtějí poctivou debatu, ale vytvořit trend: Prý sami sportovci se rozhodli nezúčastnit a my jsme nemohli nevyslyšet jejich stanovisko čestných vlastenců,“ podotkl ironicky portál. Soudobé ruské sportovce přirovnal k novodobým nevolníkům, kteří nikde nenajdou zastání a kteří plně závisí na hodnostářích.
Vše podle serveru „maximálně připomíná rok 1984“, kdy vedení Sovětského svazu strašlivě toužilo po odplatě za bojkot olympijských her 1980 kvůli vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu, kdy do Moskvy nepřijeli sportovci z 65 zemí. Ale záminku se nedařilo najít, a tak po celé jaro strašili, že sovětským sportovcům v Los Angeles vytvoří nesnesitelné podmínky, že se chystají provokace a že za takových okolností na olympiádu jet nelze.
Nakonec nejelo 12 zemí a spousta sportovců přišla o potenciální medaile a slávu. I tentokrát funguje „repete“, snad jen chytřeji zrežírované, aby to vypadalo, že se rozhodli sami sportovci – a režim je s lidem, a tak „své“ sportovce v jejich rozhodnutí podpoří, předpověděl server.
„Hlavní cesta je už vytyčena: Připravují nás na to, že Rusko bude bojkotovat olympijské hry. Neučiní tak rukama politiků, to by nebylo správné. Politici podpoří řešení až následně. Nebude to jejich řešení, ale řešení sportovců,“ usoudila Novaja gazeta Jevropa.
