Putin odevzdal hlas ve volbách, hlasovala více než čtvrtina Rusů

Ruský prezident Vladimir Putin dnes odpoledne odevzdal hlas v prezidentských volbách, v nichž se bez vážného konkurenta uchází o svůj pátý mandát. Využil možnost elektronického hlasování, informovaly tiskové agentury. Během prvního dne třídenních voleb zatím podle ruských médií hlasovala více než čtvrtina voličů.

Podle agentury AFP se Putin objevil na záběrech televizí, jak sedí za počítačem ve volební místnosti. Na obrazovce před ním se objevil nápis „děkujeme, úspěšně jste odvolili“.

Rusové sice mohou hlasovat až do neděle, předem známým vítězem je ale podle všeobecného očekávání právě současná hlava státu. Putinův očekávaný úspěch podle zahraničních médií neovlivní ani fakt, že se ruská armáda potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani stále větší mezinárodní izolace Ruska způsobená jeho invazí.

Volby doprovázejí intenzivní ukrajinské útoky na územích okupovaných Ruskem i v příhraniční ruské Belgorodské oblasti. Putin prohlásil, že nezůstanou bez odplaty.

Podle médií je účast voličů zatím vysoká a elektronický systém hlasování je přetížen. Agentura Reuters uvedla, že k 16:40 SEČ odvolilo 26,6 procenta lidí. Hlasování skončí v neděli, kdy se ve 20:00 místního času (19:00 SEČ) jako poslední uzavřou volební místnosti v Kaliningradské oblasti, která na pobřeží Baltského moře sousedí s Litvou a s Polskem.

Rusové volí prezidenta, vítěz je podle médií předem znám

V Rusku, které už více než dva roky vede válku proti Ukrajině, se dnes postupně začalo hlasovat v prezidentských volbách. Hlasování potrvá tři dny, volby ale mají jen jednoho skutečného kandidáta a jediného vítěze – současnou hlavu státu Vladimira Putina, napsala agentura Reuters. Volební místnosti se otevřely v každém časovém pásmu v 8:00 ráno místního času, vzhledem k časovému posunu na Dálnému východě volby začaly už ve čtvrtek večer středoevropského času. Rusové volí také v zahraničí, a to včetně toho „nikoliv přátelského“, tedy i na ruském velvyslanectví v Praze, kam přišly hlasovat desítky Rusů. Volební místnosti se uzavřou v neděli ve 20:00 místního času, výsledky se očekávají v pondělí.

Před 10:30 moskevského času (tedy před 8:30 SEČ) účast činila 3,33 procenta, uvedla ústřední volební komise podle listu Kommersant. Začátek hlasování poznamenaly výpadky portálů, které jsou součástí systému elektronického hlasování. Úřady to vysvětlily velkým zájmem voličů. Spolupředseda hnutí Golos monitorujícího volby Stanislav Andrejčuk podle portálu Meduza uvedl, že pravá příčina přetížení systému elektronického hlasování spočívá v tom, že lidé od rána musí hlasovat na svých pracovištích pod dohledem svých šéfů.

  Západ bere na lehkou váhu ruské „nepřekročitelné linie“, stěžoval si Putin svým diplomatům

„Podporuji Putina a samozřejmě ho budu volit,“ řekla Reuters 46letá Ljudmila Petrovová, která nakupovala čínské padělky tenisek New Balance na jihu Moskvy. „Putin zvedl Rusko z kolen. A Rusko porazí Západ a Ukrajinu. Nemůžete porazit Rusko – nikdy,“ řekla Petrovová. „Copak se na Západě úplně zbláznili? Co máte s Ukrajinou společného?“ dodala.

Západ pohlíží na Putina jako na autokrata, válečného zločince, vraha a dokonce, jak minulý měsíc řekl americký prezident Joe Biden, jako na „šíleného hajzla“, který podle amerických představitelů zotročil Rusko ve zkorumpované diktatuře vedoucí ke strategickému úpadku.

Ale válka podle průzkumů veřejného mínění a ruských představitelů pomohla 71letému Putinovi, bývalému podplukovníkovi komunistické tajné služby KGB, upevnit moc a zvýšila jeho popularitu u Rusů. „Nepochybujte: Tohle je doživotní práce,“ řekl jeden vlivný Rus, obeznámený s myšlením na nejvyšší úrovni v Kremlu. S Reuters hovořil pod podmínkou anonymity.

„Putin nemá konkurenty – je na úplně jiné úrovni. Západ udělal velmi vážnou chybu, když svými sankcemi a haněním Ruska pomohl sjednotit velkou část ruské elity a ruského obyvatelstva kolem Putina,“ řekl.

Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, po osmi letech konfliktu v Donbasu na východě země mezi kyjevskými silami na jedné straně a proruskými separatisty, podporovanými Rusy, na straně druhé. Ve válce přišly o život desetitisíce vojáků, mnohem více jich na obou stranách utrpělo zranění. Mrtví civilisté se počítají na tisíce, ukrajinská ekonomika a infrastruktura utrpěly škody za stovky miliard dolarů.

Západ, který tvrdí, že Putin je hrozbou daleko za hranicemi bývalého Sovětského svazu, poskytl Ukrajině pomoc, zbraně a špičkové zpravodajské služby v hodnotě stovek miliard dolarů. Západní vůdci obviňují Putina z vedení brutální války v imperiálním stylu s cílem obnovit globální vliv Ruska.

Putin neponechává nic náhodě. Od invaze na Ukrajinu úřady zasáhly proti jakémukoli náznaku nesouhlasu. Za vyjádření odporu byly zatčeny stovky lidí a protesty jsou zakázány.

  Putin: Ukrajině brzy dojde vojenské vybavení, Zelenskyj je ostuda Židů

Formálně úřady do voleb zaregistrovaly čtyři kandidáty, kromě Putina ještě Nikolaje Charitonova (75) za komunisty, Leonida Sluckého (56), který předloni v čele nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) vystřídal zesnulého dlouholetého šéfa strany Vladimira Žirinovského, a Vladislava Davankova (40) z parlamentní strany Noví lidé, existující teprve od roku 2020. K volbám úřady nepřipustily mimo jiné Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát.

Státní média, která dominují ruskému éteru, jsou Putinovi neochvějně loajální. Úkolem tří soupeřících kandidátů je prohrát. Jejich popularita v průzkumech nepřesahuje šest procent.

Hlavní starostí Kremlu je zajistit vysokou volební účast. Někteří šéfové státních společností nařídili zaměstnancům, aby svou účast ve volbách doložili snímky svých hlasovacích lístků. Dokonce i bankomaty připomínají Rusům, aby volili. Vůdci roztříštěné ruské opozice jsou buď v zahraničí, ve vězení, mlčí, nebo jsou mrtví. Jako například Alexej Navalnyj, který podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února přirozenou smrtí, dodal Reuters.

Stovky Rusů v Česku přišly na velvyslanectví hlasovat v prezidentských volbách

Stovky Rusů během dneška přicházely na ruské velvyslanectví v Praze – Bubenči, aby se zúčastnili prezidentských voleb. Od brány velvyslanectví se tvořila dopoledne několikametrová fronta přes Skakunův most. Odpoledne přicházelo více lidí a fronta se protáhla až do ulice Nad Královskou oborou. Do 14:00 přišlo hlasovat 712 občanů, uvedla ruská ambasáda na síti X. Rusové, které na místě oslovila ČTK, přišli dát hlas protikandidátům Vladimira Putina, nebo odmítli svou volbu komentovat.

Ruské prezidentské volby se konají ode dneška do neděle 17. března, v Česku mohou ruští občané volit pouze dnes. Volební místnost je otevřena od 08:00 do 20:00. Část ulice, kde se nachází budova ruského velvyslanectví, Praha kvůli ruské agresi na Ukrajině přejmenovala z Korunovační na Ukrajinských hrdinů.

„Nejsem si jistá, zda se hlasy s partnerem shodujeme, ale ve smyslu plánujeme hlasovat se stejným cílem. Stále si nejsme jistí, ale oba chceme náš hlas dát protikandidátům Putina,“ řekla ČTK žena, která přišla volit s manželem a malou dcerou.

  Tisíce Poláků protestovaly proti přísným zákonům o potratech

Formálně úřady do voleb zaregistrovaly čtyři kandidáty, vedle Putina ještě Nikolaje Charitonova za komunisty, Leonida Sluckého, který předloni v čele nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) vystřídal zesnulého dlouholetého šéfa strany Vladimira Žirinovského, a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé, existující teprve od roku 2020. K volbám úřady nepřipustily mimo jiné Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát.

U ruského velvyslanectví postavili aktivisté stánek a v označených vestách sbírali informace od lidí, kteří již hlasovali. „Děláme takzvaný exit poll. Máme dotazník, ve kterém se ptáme lidí, pro koho hlasovali. Mimo jiné proto, že u sčítání hlasů nebude nikdo nezávislý, a my chceme mít představu, jak volby probíhaly,“ řekla ČTK jedna z aktivistek. V dotazníku se ptají také například na věkovou kategorii a pohlaví. „Někteří záměrně pokazili hlasovací lístky, protože ani jeden z kandidátů pro ně nebyl volbou,“ dodala. Odhadem, ze zatím vyplněných 400 dotazníků, 60 procent voličů uvedlo, že svůj hlas dali Davankovovi, 30 procent zničilo hlasovací lístek a deset procent volilo Putina.

Někteří hlasující studenti uvedli, že nemají žádného favorita, ale přišli volit, aby jejich hlas nepropadl. Jiní věřili, že pokud by nepřišli, automaticky by jejich hlas započítali Putinovi, což nechtěli. „Jsem tady z občanské povinnosti, ale vůbec netuším, pro koho budu hlasovat. Nikdo z kandidátů pro mě není vhodnou volbou,“ řekla Ruska, která v Praze studuje vysokou školu. „Já jsem dneska tady, protože chci udělat alespoň něco, aby Putin nevyhrál,“ uvedla její kamarádka.

Několik Rusů odmítlo jakkoliv komentovat, koho budou volit nebo s jakou motivací na velvyslanectví dorazili.

Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci 24 let a další zvolení prodlouží jeho vládu nejméně do roku 2030. Vzhledem k několik let starým ústavním změnám se poté bude moci o prezidentský post ucházet znovu. Podle médií je výsledek voleb téměř jistý, očekává se Putinova výhra s drtivou většinou hlasů. Volby se konají krátce po smrti Alexeje Navalného, Putinova oponenta, jenž zemřel v únoru v ruském vězení za polárním kruhem.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com