Ukrajina nemá nic společného s dnešní střelbou na okraji Moskvy, uvedla podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. Zapojení do útoku v Krasnogorsku podle agentury odmítli i ruští dobrovolníci, bojující po boku ukrajinských obránců proti armádě ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky označil útok ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci ruských zvláštních služeb. Ruská média nyní hovoří o nejméně 40 mrtvých a stovce zraněných.
„Je to úmyslná provokace zvláštních služeb (ruského prezidenta Vladimira) Putina, před kterou mezinárodní společenství varovalo. Kremelský tyran tím začínal svou kariéru a stejnými zločiny proti vlastním občanům ji chce i ukončit,“ řekl mluvčí rozvědky Andrij Jusov listu Ukrajinska pravda v narážce na spekulace, že ruská tajná služba stála v roce 1999 za atentáty v ruských městech, které byly poté připsané čečenským separatistům. Tyto útoky na počátku Putinova působení v čele státu posloužily jako záminka k rozpoutání druhé, pro Moskvu vítězné války v Čečensku. Putin stál v čele FSB od července 1998 do srpna roku 1999.
Ukrajinska pravda připomněla, že už 8. března velvyslanectví USA v Rusku a britské ministerstvo zahraničí varovaly před možnými teroristickými útoky v Moskvě.
