Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.
„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.
Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko. Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.
„Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, tak s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody,“ doplnil Pavel.
Pavel se setkal se Zelenským, který poděkoval za muniční iniciativu
Prezident Pavel se dnes ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu zaměřenou na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novinářům to sdělili zástupci české prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Zelenskyj odpoledne na internetu uvedl, že Pavla informoval o situaci na bojišti, o ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a také o potřebách své země v oblasti energetických zařízení. Oba prezidenti se v Litvě účastní summitu iniciativy Trojmoří.
Po skončení summitu Pavel českým novinářům řekl, že Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropské unie, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.
„Jednali jsme o obranné podpoře Ukrajiny, posílení spolupráce v obranném průmyslu, o naší integraci do EU a NATO a o uzavření dvoustranné bezpečnostní dohody,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích X a Telegram, kde své příspěvky doprovodil videem ze setkání. Poděkoval přitom Česku za vytrvalou podporu Ukrajiny.
Pavel na síti X uvedl, že Zelenského ujistil o pokračující české podpoře Ukrajiny všemi možnými prostředky. „Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO),“ poznamenal český prezident.
Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo EU předložil český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300.000 kusů 122 milimetrů.
Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. K iniciativě se dosud připojila zhruba dvacítka zemí.
Pavel se sešel se Zelenským právě na okraj bezpečnostní konference v Mnichově v polovině února. Ukrajinský prezident tehdy poděkoval českému protějšku za pomoc, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině v její obraně před ruskou invazí, která trvá už déle než dva roky. Pavel ujistil, že Česko bude zemi nadále podporovat.
Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni. Jejím cílem je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru.
Podle Pražského hradu iniciativa v souvislosti s ruskou agresí deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině a Moldavsku a zasazuje se o aktivní roli při obnově Ukrajině. Naposled se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy také k iniciativě přidružily Moldavsko a Ukrajina.
Cílem summitu Trojmoří byla podpora Ukrajiny i spolupráce, řekl Pavel
Cílem dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu bylo vyjádřit pokračující podporu Ukrajině napadené Ruskem, ale i zdůraznit spolupráci mezi členskými a přidruženými zeměmi v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích. Českým novinářům to v Litvě po schůzce řekl prezident Pavel.
Podle jeho slov existuje potenciál odstranit technologickou mezeru mezi západem Evropy a střední a východní částí kontinentu. „Tak, aby tady byla vybudována chybějící propojení, která pomohou ke zlepšení průmyslu i situace v jednotlivých zemích pokud jde o pohyb pracovní síly, technologií, materiálu,“ řekl.
Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba 1000 podnikatelů i akademiků. „Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily,“ poznamenal.
Pavel se v Litvě bilaterálně setkal s estonským protějškem Alarem Karisem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem. Estonsko i další pobaltské země podle něj ocenily spolupráci s Českem při zajištění ochrany vzdušného prostoru.
S Radevem hovořil Pavel zejména o dosavadní spolupráci i české podpoře Bulharska při plném začlenění do schengenského prostoru volného pohybu. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání před necelými dvěma týdny do Schengenu oficiálně vstoupily, skončily ale zatím kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly po rakouském vetu zachovány.
„Bulharsko oceňuje přínos České republiky jako strategického partnera při rozvoji celé řady odvětví, ať už je to energetika, strojírenství, zbrojní výroba i další,“ doplnil Pavel.
Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které se členem uskupení stalo loni; tehdy se k iniciativě přidružily také Moldavsko a Ukrajina.
Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Strategickými partnery jsou Evropská komise, Německo, Spojené státy a nově také Japonsko.
Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, nicméně ten byl loni ukončen a vláda na seznam zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.
