Fiala: První munici v rámci české iniciativy by Kyjev mohl získat v červnu

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.

„Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve,“ prohlásil český premiér. „Chceme najít nové způsoby, jak pomoci,“ dodal. Jak doplnila jeho dánská kolegyně Mette Frederiksenová, dodávky munice a protivzdušných systémů Kyjevu jsou nyní nejdůležitějším cílem pro všechny členské státy NATO. Čtveřice kolektivně uvítala rozhodnutí Německa poskytnout Kyjevu další protivzdušný systém Patriot.

Fiala na tiskové konferenci po více než půlhodinovém jednání rovněž zmínil, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice. Na téměř 200.000 už jsou smlouvy, dalších 300.000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit, dodal premiér, který do Brusel dorazil z Washingtonu. Tam se tento týden setkal mimo jiné s americkým prezidentem Joe Bidenem.

O další pomoci Kyjevu, zejména pokud jde o dodávky většího množství protivzdušné obrany, by měla v pátek jednat i Rada NATO-Ukrajina, oznámil dnes Stoltenberg, O konání této schůzky žádal v uplynulých dnech ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. S premiérem Ruttem a premiérkou Frederiksenovou český předseda vlády jednal i na konci března během summitu EU, kdy rovněž hovořili o české muniční iniciativě. Nizozemsko na nákup až 800.000 dělostřeleckých granátů přislíbilo přispět 250 miliony eur (6,3 miliardy korun), Dánsko podle údajů z konce února 100 miliony eur (2,5 miliardy korun).

  Bělorusko v nebezpečí války: Jak by se zachovali běloruští vojáci?

K projektu se podle českého prezidenta Petra Pavla k úterku připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v úterý Českému rozhlasu Plus sdělil, že nákup 800.000 kusů vyjde asi na tři miliardy dolarů (71 miliard korun).

Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů bránící se Ukrajiny – ruské invazní síly si mohou dovolit denně vypálit několikanásobný počet granátů oproti ukrajinským obráncům a Ukrajina musí kvůli nedostatku raket pro systémy protivzdušné obrany vážit, jakou vojenskou, energetickou či jinou civilní infrastrukturu bude bránit před ruskými údery.

Na chřadnutí ukrajinské obrany se podepsala především váznoucí vojenská pomoc Spojených států, které nicméně od začátku ruské invaze napadené zemi poskytly 44,2 miliard dolarů (1,04 bilionu korun) ve vojenské podpoře. Vnitropolitické spory v USA, které uvolnění další podpory poslední měsíce bránily, by mohly skončit tento týden hlasováním Sněmovny reprezentantů. Její šéf, republikán Mike Johnson v pondělí avizoval, že zákon o podpoře Ukrajiny ve výši zhruba 61 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu Kč) k hlasování předloží.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com