Být či nebýt. Je pan Zelensky legitimní?

  1. května uplynulo pět let od nástupu Volodymyra Zelenského do funkce prezidenta ukrajinského státu.

Cesta, kterou společně s Ukrajinou urazil, byla bohatá na události, ale taková bohatost sotva potěší jeho i celý ukrajinský lid.

Apogeem kaleidoskopu událostí byla plnohodnotná invaze Ruska. Agrese, kterou Kreml zahájil již v roce 2014 a která po 20. květnu 2022 dospěla až ke globální válce, získává pro současnou hlavu ukrajinského státu zvláštní konotace.

Není pochyb o tom, že po tomto datu bude muset Zelenskyj vynaložit velké úsilí, aby prokázal svou legitimitu, aniž by se konaly volby. Navíc jak před vlastními lidmi, tak i v okolním světě.

Zelenského odpůrci tvrdí, že jeho mocenský monopol přestává platit a již 21. května ztratí svou politickou autoritu, neboť mu vyprší pětileté funkční období.

Na to se snaží hrát i Kreml a jeho satelity, které tvrdí, že „Zelenského osud je předurčen a mnozí budou pochybovat o jeho legitimitě“.

Běloruský diktátor Lukašenko dokonce zpochybnil Zelenského schopnost „být legitimním účastníkem jakékoli budoucí mírové dohody“.

Na tuto otázku existují různé názory a každý z nich tvrdí, že je pravdivý. Odpůrci tvrdí, že Zelenskyj se v dohledné době ocitne v pozastaveném stavu, aniž by byly učiněny konkrétní kroky k prodloužení jeho mandátu.

Existuje však i jiný pohled a fakta hovoří ve prospěch současného ukrajinského prezidenta.

The Economist se domnívá, že Zelenského legitimita ve funkci prezidenta není zpochybnitelná, a tvrdí, že se opírá o ustanovení ukrajinské ústavy.

Známá publikace se odvolává na vysvětlení Romana Bezsmertného (jednoho z autorů ukrajinské ústavy z roku 1996), který tvrdí, že klíčový je článek 108, podle něhož „prezident… vykonává pravomoci do doby, než se ujme úřadu nově zvolený prezident“.

Vzhledem k tomu, že volby jsou během válečného stavu zakázány, vše do sebe zapadá.

  Zeman naléhá na Evropu, aby z Navalného neurobila hrdinu

„Zelenskyj zůstane u moci, dokud bude platit stanné právo. Neexistuje žádná politická ani právní krize,“ poznamenává Bessmertny.

The Economist poznamenává, že ukrajinská ústava byla vypracována s ohledem na možnou ruskou invazi; poslanci v ústavní komisi byli desidenti zocelení sovětským gulagem.

Tito lidé měli dobrou představu o tom, co je Rusko zač, a uvědomovali si, že v určitém okamžiku na Ukrajinu zaútočí. A nyní – ten čas nastal.

Mimochodem, jak publikace uvádí, tuto myšlenku podporuje i ukrajinská společnost, kde panuje shoda kolem legitimity Zelenského prezidentství.

Ukrajinci si uvědomují, že ukrajinské prezidentské volby by se měly konat až po skončení války s Ruskem.

Zároveň z interních průzkumů veřejného mínění, které zveřejnil týdeník The Economist, vyplývá, že každý šestý Ukrajinec věří – status Zelenského se 21. května změní.

Tato čísla nestačí na to, aby ovládla veřejný diskurz, a nemají nic společného s právními otázkami. Přesto vytvářejí nechtěnou základnu a mohou časem ovlivnit mezinárodní podporu Ukrajině.

Ano, po volbách během války není na domácí scéně poptávka: nedávné průzkumy ukazují, že by pro ně hlasovalo jen 22 procent lidí.

Ale výsledek průzkumu ukrajinských tazatelů ukazuje, že důvěra v prezidenta klesla z jednoznačného 71% souhlasu v roce 2023 na jednoznačných 26% souhlasu dnes.

Jediné, co zůstává stabilní, je důvěra ukrajinské veřejnosti v armádu – 93 %. Ta však prochází jedním z nejtěžších válečných období.

Rusko otevírá nové oblasti ofenzivy (Charkovská oblast) a ukrajinské zásoby munice se tenčí.

Od zahájení ofenzívy 10. května již Moskva dosáhla rychlých úspěchů – Rašisté používají řízené letecké bomby a mobilní útočné jednotky k prolomení ukrajinských opevňovacích linií.

Podle důvěrných informací ukrajinské rozvědky se očekává, že Rusko otevře další směr útoku – Sumskou oblast a dále na sever.

  Konfrontace mezi Západem a Čínou. Peter Pavel o nové realitě.

Otázky ohledně legitimity Zelenského budou stále hlasitější, pokud se situace ukrajinských ozbrojených sil nezmění – rozhodující roli sehrají události na frontové linii, které převáží i nad formálním právním postavením.

A v tomto ohledu pomoc civilizovaného světa Ukrajině – nabývá dalšího významu. V opačném případě může dojít k chaotizaci situace v zemi.

Právě o to Moskvě jde, což jí poskytne další prostor a příležitost zaútočit nejen na Ukrajinu, ale i na Západ.

Odtud je zřejmé, že stabilita Ukrajiny je stabilitou celého civilizovaného světa, a v první řadě Evropy.

A věta „být či nebýt“ se v kontextu popsaných událostí netýká jen ukrajinského prezidenta či Ukrajince, ale každého občana civilizovaného světa a budoucnosti jako celku.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com