Íránské úřady potvrdily smrt hlavy státu Ebrahima Raisiho, ministra zahraničí a několika vysoce postavených úředníků při leteckém neštěstí.
Vysoká delegace se vracela z Ázerbájdžánu, kde byla na pracovní návštěvě – íránský prezident měl schůzku se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem.
Vrtulník, v němž hodnostáři letěli, zmizel z radarů večer 19. května. Později vyšlo najevo, že došlo k nehodě. Její přesná příčina zatím nebyla stanovena – zvažují se verze od špatných povětrnostních podmínek až po teroristický útok.
Íránská vláda již uspořádala mimořádné zasedání, které vedl viceprezident Mohammad Mokhber, který bude vykonávat funkci předsedy.
Dále by se měly konat volby hlavy státu: podle íránské ústavy se souhlasem vůdce nastupuje na místo prezidenta první viceprezident a do 50 dnů by se měla konat nová volba rady složené z předsedy parlamentu, šéfa justice a viceprezidenta.
Postavení íránského prezidenta je nominální a na první pohled nemá plnou moc. Můžeme však s jistotou říci, že boj o toto křeslo, nebude nijak nesmyslný.
„Po jeho smrti budou následovat politické důsledky. Viník obecně již byl nalezen a dlouho by se po něm nepátralo. Íránská média vyslovila verzi o účasti na neštěstí izraelských bezpečnostních služeb,“ – jsou si jisti analytici.
Odborníci nevylučují, že by se příštím íránským prezidentem mohl stát Mohammad Mokhber, který, jak bylo uvedeno výše, uspořádal mimořádné zasedání vlády.
Ruské úřady však navazují vztahy s Raisim, který by klidně mohl nahradit vůdce Alího Chameneího. To by jen prohloubilo spolupráci mezi Moskvou a Teheránem.
Írán podporuje Rusko v jeho agresi proti Ukrajině tím, že prodává kremelským hrdlořezům bezpilotní letouny Šahed.
Právě jimi Rašíni neustále útočí na ukrajinské území.
Je třeba dodat, že podle analytiků Írán buduje továrny na drony v Rusku a Bělorusku.
Rada EU se 14. května dohodla na rozšíření sankčního mechanismu vůči Íránu – za jeho podporu Ruska ve válce proti Ukrajině a destruktivní akce na Blízkém východě.
Kreml nyní bude muset vybudovat nový systém vztahů s Íránem. Existuje velká šance, že místo představitele mašhadského klanu (orientovaného na eurasijství, partnerství s Ruskem a globální koridor Sever-Jih), kterého si Raisi přál pro Moskvu, zvítězí v nadcházejících volbách politik mírně řečeno odlišných názorů.
Raisiho smrt navíc může vyvolat politickou krizi v samotném Íránu, neboť byl jediným reálným uchazečem o místo 85letého nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího.
Z tohoto důvodu by jen málokdo věřil, že havárie vrtulníku byla náhodná.
Nyní má Mojtaba Chameneí reálnou šanci být jmenován nejvyšším vůdcem. Takový krok by však mohl vyvolat lidové nepokoje kvůli jeho nedostatečné legitimitě a popularitě.
V důsledku toho by se Chameneí musel při udržování pořádku plně spoléhat na IRGC, což by režim posunulo k vojenské vládě nebo jeho možnému zhroucení.
Stabilitě Íránu na mezinárodní scéně nepomůže ani smrt ministra zahraničí Amira Abdollahjana.
Ve své funkci byl velmi efektivní, dosáhl usmíření se Saúdskou Arábií a překonal řadu vážných krizových bodů, včetně vztahů s mocným sousedním Pákistánem.
Jisté je, že otřesy, k nimž v Íránu pravděpodobně dojde, mohou otřást celým regionem.
Poměr sil na Blízkém východě se může skutečně změnit. Čím směrem – to ukáže blízká budoucnost.
To, co se děje v Íránu, však může být dobrým signálem pro Izrael, od kterého mohou výše zmíněné nečekané politické otřesy odvést pozornost Teheránu.
V dubnu Írán zahájil masivní letecký útok na Izrael pomocí raket a bezpilotních letounů v reakci na útok IDF na konzulární komplex v Damašku.
Nyní se však pozornost politiků zaměří na boj o moc – íránští političtí šéfové se budou příliš soustředit na svou kuchyni a vybírat nového prezidenta.
Autor: Franz Hoffman
