Nový slovenský prezident Peter Pellegrini dnes složil ústavou předepsaný slib a ujal se úřadu. V inauguračním projevu uvedl, že Slovensko se nachází v těžké době, kdy se bortí dlouhodobé jistoty, včetně jistoty míru. V souvislosti s válkou na Ukrajině, která se více než dva roky brání ruské vojenské invazi, prohlásil, že volání po míru není oslavou agresora. Za úder pro Slovensko pak označil květnový atentát na premiéra Roberta Fica.
„Musíme mít jistotu, že uděláme všechno pro dosažení míru a nikdy nedopustíme další rozšiřování vojenského konfliktu za našimi hranicemi. Touha po míru je přirozená a nepochybně není oslavou agresora,“ uvedl Pellegrini. Podle jeho slov chce Slovensko pomoci Ukrajině tak, aby se mohla těšit ze spravedlivého míru a následné obnovy. V předvolební kampani Pellegrini obhajoval rozhodnutí nynější slovenské vlády zastavit vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
Osmačtyřicetiletý Pellegrini, který v dubnové přímé volbě prezidenta z pozice předsedy parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) porazil diplomata Ivana Korčoka, vystřídal v úřadu Zuzanu Čaputovou. Ta se o další pětiletý mandát neucházela.
Už v pondělí Pellegrini pojede na neformální summit Eevropské unie a ještě v červnu navštíví Českou republiku. Během prezidentské kampaně se Pellegrini vymezil proti rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem v reakci na rozdílné názory na některé zahraničněpolitické otázky.
Inaugurace se konala v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy a provázela ji přísná bezpečnostní opatření. Mezi hosty byl i bývalý český prezident Miloš Zeman a český expremiér a bratislavský rodák Andrej Babiš; oba ve slovenské prezidentské kampani podpořili Pellegriniho. Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviča předem oznámilo, že jeho zástupci na inauguraci nepřijdou, a to kvůli pozvání zástupce ambasády Ruska, které hnutí opětovně kritizovalo za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.
„Nepodařilo se nám semknout. Slovensko je rozděleno,“ uvedl Pellegrini po inauguraci. Zdůraznil rovněž potřebu silného státu, který se dokáže postarat o své občany. Hovořil také o „suverénním hlasu“ Slovenska v Evropské unii a v Severoatlantické alianci a řekl, že bude pracovat na vztazích se slovenskými sousedy. Ve vztahu k českému národu zmínil rodinná propojení Slováků.
Pellegrini je prvním slovenským prezidentem, který byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Slib složil v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993.
Pellegrini dlouhá léta působil ve Ficově straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Z té však spolu s několika kolegy odešel v roce 2020 a založil Hlas-SD. Po loňských předčasných parlamentních volbách jejich vítěz Směr-SD vytvořil vládní koalici s Hlasem-SD a s nacionalistickou Slovenskou národní stranou. Pellegrini na začátku června rezignoval na funkci předsedy Hlasu-SD, členství ve straně pouze pozastavil a stranický sněm mu zřídil pozici zakládajícího předsedy Hlasu-SD.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci. Může ale například vrátit schválené zákony sněmovně, která pak hlasováním rozhoduje o prolomení prezidentského veta. Souhlasu hlavy státu ale například podléhají některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru.
