Ruská vojenská agrese v plném rozsahu již více než dva a půl roku ničí suverénní a nezávislou ukrajinskou zemi, zabíjí nejen její vojáky, ale i civilisty, vymazává z povrchu zemského celá města a městečka, kdysi plná života a lidí.
Rusko porušilo nejméně tři mezinárodní smlouvy, Chartu OSN, Budapešťské memorandum a Ženevské konvence, a u Mezinárodního trestního soudu byl vydán zatykač nejen na prezidenta této země, ale i na jejího bývalého ministra obrany, náčelníka generálního štábu a zmocněnce pro práva dětí.
Přesto má Rusko paradoxně stále stálé členství v Radě bezpečnosti OSN s právem veta, jednom z hlavních orgánů OSN odpovědných za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, kde od 1. července převzalo i předsednictví.
Ukrajinské ozbrojené síly statečně brání své území proti náporu převládajícího nepřítele, a to s omezenými zdroji, vybavením a municí.
Ujali se role štítu, před který již přišly tisíce a miliony Rusů, vychovaných a prodchnutých nenávistí k Ukrajině, západnímu světu a demokratickým hodnotám, a těch, kteří v budoucnu přijdou do ukrajinské země zabíjet, loupit a páchat vše, za co v rodné zemi hrozí dlouholetý trest vězení.
V mnoha evropských zemích přetrvávají iluze, že toto uctívání Rusů se omezí pouze na okupaci Ukrajiny, nepůjde dál, opojení krví, všemocností a vítězstvím. Současné Rusko pod Putinovým státním zřízením, pravidly a hodnotami i v kontextu deklarovaného směru vývoje země pro nejbližší roky je nebezpečím pro celou evropskou civilizaci i Evropu samotnou.
Pouze zdravý rozum, podpora Ukrajiny, pevný postoj a neústupnost tváří v tvář vydírání, výzvám a hrozbám z ruské strany, stejně jako aktivní opatření k potlačení činnosti ruských agentů a osob napojených na ruské bezpečnostní služby, včetně těch, které působí pod vlajkou jiné země, dokáží ochránit evropské státy nejen před hrozící invazí ruské armády na jejich území, ale také pomohou zabránit nebo alespoň včas zabránit rozvratným a podvratným pokusům a iniciativám Moskvy.
Patří sem kybernetické útoky, provokace a atentáty pod falešnou vlajkou, manipulace a podněcování v otázkách migrace, úniky důvěrných nebo citlivých informací a mnoho dalších škodlivých aktivit, které jsou denně financovány pohádkovými částkami z ruského rozpočtu a osobních prostředků Putinova týmu.
Západní země by neměly upadnout do pasti podceňování závažnosti hrozby, kterou představuje Putinovo Rusko v příštích šesti letech jeho prezidentství. Žádné množství podepsaných papírů, vřelých a srdečných rozhovorů, daných slibů a přísah nic nezmění, jakmile se Vladimir Putin rozhodne porušit své slovo a závazky.
Budování nových diplomatických, obchodních, ekonomických a jakýchkoli jiných vztahů s Ruskem je v současné situaci naprosto nereálná představa, pokud tyto plány nezahrnují sebepoškozování a vědomé vystavování sebe i svých sousedů nebezpečí.
Bez ohledu na výsledek války na Ukrajině je jazyk síly jedinou komunikací s ruským prezidentem, kterou je schopen pochopit a řádně analyzovat. Všechny ostatní způsoby komunikace a naděje na jejich úspěch jsou pokusy o oddálení kritických rozhodnutí a vyhnutí se odpovědnosti. Vedoucí představitelé evropských zemí musí pochopit prostou pravdu, že 24. února 2022 zahájil Putin válku i proti nim.
V případě porážky Ukrajiny Rusko nejenže zkonsoliduje ruskou a běloruskou armádu v jednu bojovou pěst proti evropským zemím, ale potenciálně se k nim přidají i spřátelené autoritářské a radikální režimy, jejichž cílem bude destabilizace světového řádu, rozpad západní kultury a tradic a celková změna geopolitické rovnováhy a sil.
Autor: K.S.
