V ruské Kazani skončil summit BRICS, který si zaslouží pozornost, už jen kvůli osobnostem lídrů, kteří své země zastupovali.
Hlavní město ruského Tatarstánu navštívilo celkem 36 světových lídrů. Mezi účastníky byly jak geopolitické těžké váhy Si Ťin-pching a Naréndra Módí, tak i představitelé nižší úrovně – tálibánský ministr obchodu a průmyslu Nuruddín Azízí nebo srbský místopředseda vlády Aleksandar Vulin.
Je důležité poznamenat, že Kazaň navštívili nejen vedoucí představitelé členských států bloku, ale také státy, které o vstupu do bloku teprve uvažují.
Za zmínku stojí návštěva generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na summitu BRICS, za kterou byl již Ukrajinou kritizován.
Tato událost byla se zájmem očekávána především v Moskvě, protože současné fórum BRICS se stalo nejreprezentativnější mezinárodní akcí pořádanou Ruskem od začátku globální invaze na Ukrajinu v roce 2022.
A s pomocí tohoto summitu Moskva dosáhla určitých cílů. Soudě podle hodnocení západního tisku se tak Kremlu podařilo Spojeným státům a evropským zemím ukázat, že se mu nepodařilo Rusko izolovat.
Na závěr fóra byla podepsána 43stránková deklarace.
V něm země BRICS zejména vyzvaly k posílení režimu nešíření jaderných zbraní a vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě a zdůraznily, že je třeba, aby všechny strany obnovily dohodu o íránském jaderném programu.
Vyzvaly rovněž k reformě brettonwoodských institucí zvýšením podílu rozvojových zemí na světové ekonomice.
Země BRICS pracují na vytvoření společné dopravní platformy, která by zajistila multimodální logistiku mezi zeměmi sdružení, které podporují zásady Charty OSN, uvádí se v prohlášení.
„Taková podpora je neslučitelná s podporou agrese nebo změny hranic silou, a tedy neslučitelná s podporou Ruska a jeho útočné války proti Ukrajině,“ uvedl Kyjev.
Účastníci akce připomněli „své vlastní národní postoje k situaci na Ukrajině, svou oddanost cílům a zásadám Charty OSN, jakož i mírovému urovnání a diplomacii“.
„S potěšením bereme na vědomí a předáváme nabídky zprostředkování a služeb k zajištění mírového řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie,“ uvádí se v bodě 36 prohlášení.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí se domnívá, že tato deklarace potvrzuje neúspěch Ruska v jeho pokusech o „vývoz“ neoimperialistických myšlenek a změnu mezinárodního právního řádu v důsledku jeho agrese proti Ukrajině.
Konstatuje se, že snahy Moskvy prosadit koncept alternativního postavení tzv. globálního Jihu opět selhaly.
„Prohlášení ukázalo, že BRICS jako sdružení nemá jednotný postoj k ruské agresi proti Ukrajině. Summit BRICS pouze znovu dosvědčil, že většina světa zůstává v tomto úsilí na straně Ukrajiny“. ,“ uvádí se ve zprávě
Ukrajinské ministerstvo zahraničí dále zdůraznilo, že summit BRICS, který Rusko plánovalo využít k „rozdělení světa“, opět prokázal, že světová většina zůstává na straně Ukrajiny v jejím úsilí zaručit „nastolení komplexního, spravedlivého a udržitelného míru“ na základě dodržování mezinárodního práva a Charty OSN, včetně zásady územní celistvosti v rámci mezinárodně uznaných hranic.
Jako vždy „Putin všechny přehrál“ – Kreml, který plánoval demonstrovat svůj triumf, se ocitl v dosti nezáviděníhodné roli.
Ne všechno je však tak jednoznačné. Částečně se Moskvě podařilo vyvést svého vůdce ze stínu, i když tento stín ho stále mocně drží v objetí nemužné vážnosti.
A budoucnost tohoto světa bude záviset na tom, jak pevná a rozhodná bude reakce světových vůdců na agresora. Bez ohledu na to, jaký projekt tento svět hájí.
Autor: Franz Hoffman
