Věkovou hranici pro odchod do penze zvýší vládní důchodová reforma na 67 let v roce 2056, řekl dnes senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dvouleté zvýšení bude podle něj nabíhat postupně o měsíc ročně, naplno se bude týkat lidí narozených po roce 1989. Povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pracovníků v rizikových profesích, který má nahradit vyřazení části z nich na nekrácený předčasný důchod, bude zavedený od roku 2026, uvedl dnes ministr při obhajobě reformy v horní parlamentní komoře.
„Této hodnoty dosáhneme v roce 2056,“ řekl ministr ke zvýšení hranice pro odchod do penze na 67 let věku. Změna je podle Jurečky výrazně zásadní pro stabilizaci salda systému důchodového pojištění, který skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent hrubého domácího produktu, v loňských částkách tedy kolem 350 miliard korun. Po zpřísnění pravidel pro předčasné penze, zpomalení valorizací a po reformě by se schodek mohl pohybovat kolem 1,5 procenta.
Mezi nejspornější změny reformy patří koaliční rozhodnutí omezit ze 125.000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Týkat se to tak má zhruba 12.000 lidí v nejrizikovější čtvrté kategorii. Za ostatní vybrané pracovníky ze třetí kategorie rizikových profesí, kteří jsou vystaveni nadměrné fyzické zátěži, vibracím, velkému chladu či teplu, by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.
Vyšší odvod by se měl podle ministra týkat aktuálně zhruba 112.000 lidí, jimž zaměstnavatelé neměli přispívat do státního průběžného pilíře, ale na jejich individuální účty. Nárok na příspěvek by podle Jurečky měli tito pracovníci již po odpracování jednoho měsíce. Mohli by si pak zvolit, zda by tento příspěvek mohli využít jako předčasný důchod už pět let před dosažením standardní hranice pro odchod do penze.
ANO neprosadilo návrh projednat před důchodovou reformou zmrazení platů politiků
Senátoři opozičního hnutí ANO podle očekávání neuspěli s návrhem, aby dnes Senát před důchodovou reformou projednal jejich návrh na zmrazení platů ústavních činitelů. Neprosadili ani návrh, aby se Senát po projednání reformy postavil proti plánovanému rušení části poboček Úřadu práce alespoň do doby, než bude dokončena digitalizace státní správy. Nepomohla jim ani podpora některých senátorů vládních stran.
Předsedkyně frakce Jana Mračková Vildumetzová před zahájením schůze uvedla, že hnutí chce reformu upravit sedmi pozměňovacími návrhy, i když je v úterý bez úspěchu představilo na sociálním výboru. ANO navrhne, aby se možnost odejít bez sankcí do předčasného důchodu rozšířila na víc zaměstnanců v náročných profesích. Úprava by měla zrušit vyškrtnutí nároku na předčasný důchod pro pracovníky takzvané třetí kategorie, kteří pracují v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple. Připraveno má hnutí i pozměňovací návrh vedoucí k širšímu otevření předčasných důchodů pro rizikové profese. ANO odmítá i postupné zvýšení věku odchodu do penze na 67 let, hnutí slibuje, že reformu po případném vítězství v příštích sněmovních volbách zruší.
Reformu penzí, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let, začne Senát projednávat odpoledne. Změny vláda zdůvodňuje nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. Výhrady mají vedle opozice odbory i část senátorů vládních stran, senátní výbory novelu nicméně doporučily schválit beze změn.
Pro novelu bude odpoledne hlasovat většina zákonodárců klubu STAN. Před zahájením schůze předseda frakce Starostů Jan Sobotka zmínil, že s každoročním deficitem důchodového účtu 70 miliard korun musí pravidelně počítat státní rozpočet, a to na úkor dalších priorit. Deficit by podle něj k tomu bez přijímaných změn v dalších desetiletích narůstal do fatálních rozměrů.
Mračková Vildumetzová upozornila, že vláda před projednáváním reformy ve Sněmovně omezila počet zaměstnanců ve třetí kategorii ze zhruba 450.000 na 100.000. Návrhem poslanců ODS a TOP 09 ve druhém čtení poté vypustila možnost předčasných důchodů pro ně. Senátoři ANO předloží dva pozměňovací návrhy, kdy jeden bude žádat návrat ke stavu před druhým čtením ve Sněmovně, druhý potom rozšíření třetí kategorie zaměstnanců zpět na 450.000 lidí. „Pokud by se nám podařilo pozměňovací návrhy ve výboru, popřípadě na plénu schválit, tak je dostatečný prostor, aby je projednala Sněmovna a všechno se stihlo do 1. ledna,“ řekla Mračková Vildumetzová.
Vládní reforma počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku od 30. let o měsíc ročně do 67 let. Zavést se má minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy. Snížit se má výpočet nových penzí, započítat se v něm má menší část výdělku. Dřív do penze bez krácení pobírané částky by mohli chodil lidé z takzvané čtvrté rizikové kategorie, tedy asi 12.000 pracovníků. Dalších 108.000 lidí z takzvané třetí kategorie, kteří pracují v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple, vládní poslanci ze zákona kvůli pomalejšímu růstu penzijního věku vyškrtli.
Možnost financování předčasné penze ostatních pracovníků v rizikových provozech chce koalice řešit povinným přispíváním jejich zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře. Příspěvek by měl činit asi čtyři procenta hrubé mzdy. Návrh má ministerstvo financí připravit do konce roku. Část senátorů má ale obavy, zda se návrh podaří včas prosadit.
