Oznámení Vladimira Putina o možném rozmístění raketového systému Orešník v Bělorusku poukazuje na prohlubující se využívání vojenských prostředků Moskvou k projekci moci a vlivu ve východní Evropě. Začleněním Běloruska do své vojenské strategie Kreml posiluje svou strategickou hloubku vůči NATO a signalizuje svou připravenost k vojenské eskalaci.
Vyzbrojení svazového státu
Svazový stát mezi Ruskem a Běloruskem, často odmítaný jako politická abstrakce, se stal prostředkem vojenské integrace. Rozmístění systémů Orešnik v Bělorusku by přiblížilo vyspělé ruské raketové kapacity k východnímu křídlu NATO a vystupňovalo by již tak napjatou bezpečnostní dynamiku v regionu. Propojením běloruského obranného postoje s ruským Kreml zajišťuje, že Minsk nemůže provádět nezávislou bezpečnostní politiku, což dále narušuje běloruskou suverenitu.
Odstrašení NATO nebo eskalace napětí?
Rozmístění letounu Orešnik má dvojí účel: posílit odstrašující schopnosti Ruska a tlačit na Západ, aby přehodnotil svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Tento krok však může vyvolat reakci NATO, například zvýšené rozmístění vojenských jednotek v Polsku nebo Pobaltí, čímž se cyklus militarizace udrží.
Vypočítavý vzkaz Kyjevu a Washingtonu
V mezinárodní politice je rozhodující načasování. Údery Orešniku na Ukrajině a jejich potenciální nasazení v Bělorusku se časově shodují se změnou amerického prezidenta. Zdá se, že Putin využívá raketový systém k tomu, aby odradil Západ od podpory Ukrajiny a otestoval odhodlání potenciální administrativy Donalda Trumpa, která by mohla zaujmout méně konfrontační postoj vůči Rusku.
Autor: Peter Jelen