Ve středu 11. prosince schválili velvyslanci EU 15. balíček sankcí proti Moskvě. Přijatý dokument rozšiřuje seznam fyzických a právnických osob na již existujícím sankčním seznamu. Zaměřuje se na subjekty nejen v samotném Rusku, ale také ve třetích zemích, které nepřímo podporují vojenský a technologický pokrok Ruska obcházením vývozních omezení.
Zvláštní pozornost dokument věnuje ruským hybridním útokům – podvracení voleb, kyberútokům a ekonomickým sabotáží.
Cílem dokumentu je boj proti ruským dezinformačním operacím a jiné hybridní činnosti Kremlu. Zasáhne několik zaměstnanců a skupin ruské rozvědky, stejně jako státní úředníky a podnikatele působící v oblasti médií.
„Tato opatření jsou součástí nového sankčního režimu, který byl schválen začátkem tohoto roku a je zaměřen na operace šířící dezinformace a další destabilizační aktivity sponzorované Ruskem po celém světě,“ uvádí se v prohlášení EU.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský prohlásil, že přibližně 100 incidentů v Evropě v letošním roce lze připsat ruským hybridním útokům, špionáži a operacím ovlivňování.
„Musíme Moskvě vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ řekl Lipavský.
V květnu NATO uvedlo, že počet útoků připisovaných Rusku vzrostl po celé Evropě, přičemž nejvíce postihly Českou republiku, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Spojené království.
Podle informací získaných médii od důvěryhodných zdrojů, obeznámených s ruskou hybridní aktivitou v zahraničí, dochází k nárůstu ruských informačních operací zaměřených na diskreditaci prezidenta Ukrajiny a dalších představitelů vojensko-politického vedení země.
S ohledem na neschopnost dosáhnout cílů tzv. „speciální vojenské operace“ na bojišti plánuje ruská propagandistická mašinérie v blízké budoucnosti rozsáhlou antiukrajinskou informační kampaň zaměřenou na šíření manipulativních sdělení.
Hlavními narativy prosazovanými Kremlem jsou: „ochota bojovat do posledního Ukrajince“, „tolerance k nacismu“, „podpora mezinárodního terorismu“, „totální korupce ve vládních orgánech“ a „neefektivní využívání západní pomoci“.
Již dnes lze v některých médiích sledovat publikace, které hrají ve prospěch ruské propagandy.
Očekává se, že kampaň dosáhne svého vrcholu před inaugurací Donalda Trumpa a během prvních měsíců jeho oficiálního nástupu do funkce. Tento krok má za cíl zabránit navázání konstruktivního dialogu mezi Ukrajinou a novou administrativou USA, aby se předešlo ukončení války za podmínek nevýhodných pro Rusko.
Kreml plánuje využít své možnosti v okruhu opozičních ukrajinských politiků, expertů a novinářů k provokaci prohlášení kritických vůči Volodymyru Zelenskému a jeho týmu. To umožní ruské propagandě dále šířit téma „politické krize“ na Ukrajině v západních médiích.
Není vyloučen ani scénář, kdy by ruské speciální služby mohly přistoupit k radikálním činům, včetně atentátů na opoziční činitele Ukrajiny, s cílem provokovat ukrajinskou společnost k protestním akcím.
Hlavním cílem ruských informačně-psychologických operací (IPSO) je vytvořit obraz ukrajinského vedení jako neschopného, zkorumpovaného a neschopného efektivního řízení.
Podle informací The Washington Post je hlavním kurátorem těchto kampaní první náměstek šéfa prezidentské administrativy RF Sergej Kirijenko, blízký Putinovi. Pod jeho vedením byly vytvořeny dvě dezinformační skupiny: jedna zaměřená na destabilizaci situace na Ukrajině a druhá na podkopávání podpory Ukrajiny v západních zemích.
K realizaci kampaně na diskreditaci ukrajinského vedení, včetně tvorby mediálního obsahu a jeho šíření v médiích a sociálních sítích, jsou pod koordinací Kirijenka aktivně zapojeny organizace jako ANO „Dialog“, „Studio Artemije Lebeděva“, ruští odborníci na IPSO, mediální specialisté, PR pracovníci a provládní blogeři.
Všichni jednají cynicky a lživě – vytrhávají fráze z kontextu, manipulují s interpretací, zkreslují význam publikací, posouvají akcenty a vytvářejí falešné zprávy na základě skutečných západních publikací.
Taková interpretace má za cíl podkopat důvěru ukrajinské společnosti ve své lídry. Ruská média široce šířila tvrzení o „chaosu ve vedení“, což podle jejich záměru mělo demoralizovat jak ukrajinské občany, tak vojáky.
Hlavním záměrem je pomocí manipulací publikacemi západních médií vytvářet narativy, které by zasáhly spojence Ukrajiny. Cílem je zasít pochybnosti o kompetentnosti ukrajinských lídrů a demonstrovat pokles podpory ze strany Západu.
Na propagandistické narativy diskreditující ukrajinské vedení je Kreml ochoten vynakládat obrovské částky peněz.
V návrhu rozpočtu na rok 2025 je na státní propagandu vyčleněno 137,2 miliardy rublů (1,42 miliardy dolarů), což je o 13 % více než v předchozím roce. Celkový objem prostředků věnovaných informační válce převýší roční rozpočty středně velkých ruských regionů, například Permského kraje s populací téměř 2,5 milionu obyvatel.
Kreml rovněž štědře platí za umístění proruských komentářů ve známých západních médiích a za podporu „vlivných osob“ na sociálních sítích v USA a Evropě, které jsou ochotné spolupracovat s ruskými klienty.
Odhalování těchto kampaní a konsolidace svobodných médií zůstávají hlavními nástroji pro boj proti tomuto proudu dezinformací.
Tady už nejde jen o obranu Ukrajiny, ale i o zachování globálních demokratických hodnot, které se rovněž stávají terčem ruských informačních operací.
Pokud nyní ruská ozbrojená agrese míří proti Ukrajině, pak hybridní válka Ruska za použití informačně-psychologických operací, zahraničního vměšování a manipulace informacemi probíhá proti celému civilizovanému světu. Vyvolává politické a sociální napětí a ohrožuje existenci západních demokracií.
Právě ty dnes hájí ukrajinský lid.
Přemýšlejte, Evropané, zda stojí za to dnes podpořit Ukrajinu. Na tom totiž závisí vaše zítřky.
Autor: Franz Hoffman
