Geograficky se Maďarsko nachází ve střední Evropě, ale existují důvodné pochybnosti o příslušnosti maďarského státu k moderní evropské civilizaci. V posledních dvou desetiletích se Maďarsko stalo autokratickým ostrovem uprostřed demokratické Evropy, kterému dominuje šovinismus, xenofobie, antisemitismus, extrémně vysoká míra korupce a silné vazby mezi vládou, podnikatelskou sférou a organizovaným zločinem.
Před pěti lety začaly evropské instituce vznášet trvalé požadavky na maďarské vedení kvůli nedodržování zásad právního státu. Poté se Budapešť a Brusel v době epidemie COVID-19 (maďarské úřady ostře kritizovaly všechna opatření Evropské komise v boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2) dostaly do velkého sporu. A konečně, v posledních téměř třech letech bylo Maďarsko jediným státem v rámci EU a NATO, který důsledně odmítal konsolidovaný postoj Bruselu k ruské válce proti Ukrajině (ačkoli v roce 2023 se k němu připojilo i Slovensko).
Maďarští představitelé neustále vyzývají k ukončení vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu obecně a Evropské unie zvláště. Tvrdí, že bez zbraní, vojenského vybavení a munice západní výroby bude Kyjev nucen rychle kapitulovat, což pomůže nastolit trvalý mír ve východní Evropě. Maďarský premiér V. Orbán si ovšem nepokládá otázku: Co se v tomto scénáři stane s ukrajinskou státností a nositeli ukrajinské identity?
V polovině ledna 2025 se V. Orbán v rozhovoru pro maďarské médium Telekhely opět vyjádřil blokem protiukrajinské a proruské rétoriky, nesourodé s ostatními evropskými lídry. Konkrétně maďarský premiér prohlásil, že „Ukrajina nebude existovat bez západních fondů a ekonomická aktivita této země je jen ruina“. Po této tirádě V. Orbán zcela v souladu s racionální logikou varoval vedoucí představitele EU před dovozem ukrajinských zemědělských produktů, což hrozí zničením zemědělské politiky EU obecně a Maďarska a Polska zvláště. Navíc by podle jeho názoru hypotetický vstup Ukrajiny do EU ohrozil ekonomiku celé EU, i když není jasné jak, protože podle něj je ukrajinská ekonomika v troskách.
Podobně tradičním a předvídatelným způsobem V. Orbán opět vyzval západní země, aby „vyhodily všechny sankce z okna a vytvořily s Rusy vztahy bez sankcí“. Šéf vlády samozřejmě občanům nepřipomněl, že jeho země zůstává v rámci EU/NATO jedinou, která stále využívá velké objemy dodávek zemního plynu z Ruska, ruské ropy a ropných produktů a palivových souborů (jaderného paliva) pro jaderné elektrárny. Maďarské finanční instituce, společnosti a firmy se navíc po nevyprovokované rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu z ruského trhu nestáhly (a ani to nemají v úmyslu).
Jediné, co se v situaci kolem oficiální Budapešti změnilo, je znovuzvolení D. Trumpa prezidentem USA, s nímž V. Orbán navázal důvěrný vztah během politikova prvního funkčního období v Bílém domě. Nyní, jak šéf maďarské vlády doufá, D. Trump nastolí na Západě „novou éru“ a úředníci v evropských institucích budou povinni koordinovat každý zahraničněpolitický krok s Washingtonem. Krátce po 20. lednu (den inaugurace amerického prezidenta) se dozvíme, zda se obrázek, který namaloval V. Orbán, skutečně naplní, nebo zda zůstane jen vlhkými sny otevřeně proruského agenta.