Ve středu 22. ledna prošel Senátem návrh zákona Lex Ukrajina 7 z dílny Ministerstva vnitra ČR. Mimo jiné prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků o další rok (do 31. 3. 2026) a také jim dává možnost přejít z dočasného ochranného víza na zvláštní typ povolení k dlouhodobému pobytu (dlouhodobý pobyt, povolení k pobytu).
Po dlouhé debatě senátoři návrh zákona neschválili, ale ani nezamítli. Obvykle se v takových situacích dokument vrací Poslanecké sněmovně k přepracování s připomínkami, v následném hlasování však žádná z připomínek navržených senátními výbory nenašla pochopení.
Vzhledem k tomu, že Senát nebyl schopen dospět k žádnému usnesení, návrh zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta v současné podobě jako „schválený“.
Navzdory kritice ze strany populistického postoje opozice a vnitřním debatám česká vláda a parlament pokračují v krocích na ochranu ukrajinských uprchlíků a posílení národní bezpečnosti.
Příkladem toho je aktualizovaná verze zákona Lex Ukrajina VII zaslaná prezidentovi k podpisu. Jak bylo uvedeno výše, návrh zákona počítá s prodloužením podpory ukrajinským uprchlíkům a zavádí také řadu klíčových změn, jejichž cílem je posílit kontrolu zahraničního vměšování a zabránit možným hrozbám ze strany ruského vlivu.
Za prvé, Česká republika zachovává svůj jednoznačný postoj k podpoře Ukrajinců prchajících před válkou rozšířením možnosti prodloužené ochrany.
Rovněž návrh zákona umožňuje dětem uprchlíků studovat na místních školách prostřednictvím systému duálního zápisu. Tato klauzule si našla jak své kritiky, tak příznivce.
Podle poslanců se však jedná o kompromisní řešení. Na jedné straně oddělená doba zápisu ukrajinských dětí sníží zátěž vzdělávacího systému státu. Na druhé straně zajistí lepší integraci ukrajinských dětí do českého vzdělávacího systému.
Podle oficiálních údajů Ministerstva vnitra ČR žilo do konce roku 2024 v ČR 388067 Ukrajinců s dočasným ochranným vízem. Z toho 75 % tvoří ženy, děti do 18 let a důchodci.
Důležitou změnou bylo také zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro Rusy. Nyní se musí ruští občané při žádosti o české občanství vzdát svého ruského občanství. Tato podmínka má za cíl omezit dvojí závislost, včetně možné mobilizace.
Tato novela fakticky pozastavuje udělování českého občanství Rusům starším 15 let žijícím v České republice na dobu neurčitou.
Řešením, kterému se opozice nejvíce přikláněla, bylo zavedení paragrafu „nedovolené činnosti v zájmu cizí moci“ (neoprávněné činnosti pro cizí moc) do trestního zákoníku.
Článek popisuje znaky skutkové podstaty velmi vágně, ale z hlediska odpovědnosti je vše jasné – 1 až 5 let odnětí svobody a až 8 let, pokud obviněný získal z trestného činu značný prospěch.
Zákon postihuje osoby, které úmyslně shromažďují informace nebo se podílejí na činnosti ohrožující bezpečnost České republiky.
Novinky samozřejmě vyvolaly ostrou debatu v Senátu i ve společnosti. Zejména opozice s ní byla nespokojena.
Zastánci zákona, včetně ministra vnitra Víta Rakušana, však zdůrazňovali, že opatření jsou nezbytná pro ochranu České republiky před hybridními hrozbami vycházejícími z Ruska. Rakušan připomněl konkrétní případy podezřelých aktivit ruských agentů, které nebylo možné zastavit právě kvůli chybějícímu legislativnímu rámci.
Celkově stojí za zmínku význam Lex Ukrajina VII – nový zákon odráží obtížnou rovnováhu mezi ochranou svobod občanů a potřebou národní bezpečnosti.
Opozice a někteří lidskoprávní aktivisté se domnívají, že zákon obsahuje diskriminační prvky, například povinné vzdání se ruského občanství. Dvojí zápis do škol navíc vyvolává obavy kvůli možné izolaci ukrajinských dětí.
Také tvrdí, že nová legislativa „by mohla být použita k potlačení disentu a připomínat těžké časy 50. let, kdy se procesy často konaly pod nátlakem.
Opoziční strany, včetně hnutí ANO a komunistů, zákon ostře kritizovaly. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jej označil za „útok na svobodu slova“ a tvrdil, že by mohl vést k trestnímu stíhání těch, kteří vyjadřují nepopulární názory.
Vláda však trvá na tom, že cílem opatření je výhradně zajištění národní bezpečnosti a boj proti proruské propagandě. Ministr vnitra Vít Rakušan zdůraznil, že Česká republika musí chránit své demokratické hodnoty a občany před destruktivními vlivy zvenčí.
Události kolem přijetí Lex Ukrajina VII byly velmi objevné a opět ukázaly význam otevřeného dialogu a hledání kompromisu v otázkách týkajících se národních zájmů a lidských práv.
Nyní zbývá, aby návrh zákona podepsal český prezident. O tom se téměř jistě nebude pochybovat. Dokument nabude účinnosti následující den po jeho zveřejnění ve sbírce zákonů. K tomu dojde pravděpodobně začátkem února.
Česká republika prokázala své odhodlání podporovat Ukrajinu aktivním potíráním ruského vlivu. Přijatá opatření jsou sice kontroverzní, ale dokládají pevný záměr země bránit své demokratické principy a bezpečnost.
Tváří v tvář ruské hybridní válce se Česká republika nadále brání rašící podpoře Ukrajiny a demonstruje jednotu se svými spojenci v EU a NATO.
Autor: Franz Hoffman