Ve vývoji kontrarozvědky po roce 1989 byly podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky zásadní podpora disentu, který měl přitom ty nejhorší zkušenosti s tajnou službou, i pomoc od zahraničních partnerů. Na dnešní konferenci o transformaci zpravodajských služeb po roce 1989 to ve Sněmovně řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Rozhodnutí postavit tajnou službu takzvaně na zelené louce bylo podle něj odvážné a znamenalo složitější a náročnější cestu, bylo ale správné.
Koudelka řekl, že v kontrarozvědce panovaly zpočátku „klasické devadesátky“, trochu divoké, ale plné nadšení a odhodlání postavit silnou tajnou službu. V BIS bylo přitom absurdní personální obsazení, kdy vedle sebe působili příslušníci Státní bezpečnosti (StB), kteří prošli prověrkami a v minulosti se nepodíleli na činnosti proti vlastním občanům, a vedle nich nadšení nováčci, řekl. „Je vlastně téměř neuvěřitelné, že i v této trochu bizarní podobě už tehdy dokázala služba mít první dobré výsledky,“ uvedl.
Za zásadní považuje v počátcích podporu lidí z disentu v čele s prezidentem Václavem Havlem. „Měli s komunistickou tajnou službou jen ty nejhorší zkušenosti, ale chápali, jak je důležité takovou organizaci mít, a měli jsme jejich plnou podporu,“ řekl. Druhou důležitou věcí byla pomoc některých západních zpravodajských služeb. „Pomáhaly nám naučit se zpravodajské práci. Bez jejich pomoci by to bylo velmi těžké, ne-li nemožné. Jsem proto hrdý na to, že dnes po 36 letech naše služba vyspěla tak, že jsme to tentokrát my, kdo pomáhá a nabízí své zkušenosti jiným službám, včetně těch, od kterých jsme se před mnoha lety učili,“ řekl.
BIS podle Koudelky v dosavadních zkouškách přes některá drobná zaváhání uspěla a dnes je silnou, doma i v zahraničí respektovanou zpravodajskou službou. „Na rozdíl od mnoha jiných zemí východního bloku u nás nedošlo k transformaci či postupné obměně bývalé komunistické státní bezpečnosti do nové zpravodajské služby,“ zdůraznil. Založení tajné služby na zelené louce bylo odvážné rozhodnutí a následná cesta pak byla složitější a náročnější, míní. „Ale dnes můžeme jednoznačně říci, že to bylo rozhodnutí správné,“ doplnil Koudelka, který v BIS působí od počátku 90. let a řídí ji od roku 2016.
Za nejtěžší úkol zpětně nepokládá stavbu nových objektů, nákupy vozidel či zpravodajské techniky. „Nejtěžší bylo změnit pohled našich občanů na službu a také důvěru našich důstojníků ve své schopnosti,“ uvedl. Zmínil, že při výcviku ve Velké Británii viděl u tamních zpravodajců sebevědomí a hrdost. „Průměrný Brit viděl důstojníka britské služby jako Jamese Bonda, který bojuje za Anglii a vítězí, u nás po revoluci viděl průměrný Čech důstojníka tajné služby jako estébáka, který mu zničí život,“ uvedl. Takové chápání její práce službě komplikovalo život, řekl. Důvěru a podporu veřejnosti podle Koudelky přinesla mimo jiné snaha více komunikovat navenek.
Důležité bylo i získat důvěru zpravodajských důstojníků v sebe sama a jejich službu, řekl Koudelka. „V počátcích služby panoval takový názor, že proti Rusům téměř nemůžeme uspět, že stejně všechno vědí a jsou o mnoho lepší než my,“ uvedl. Po prvním skutečně velkém úspěchu se mnoho změnilo, řekl. „Začali jsme si více věřit a do každé další akce jsme šli s větším odhodláním a vírou ve vítězství,“ doplnil.
Ocenil i spolupráci s oprávněnými adresáty tajné služby. Ve funkci ředitele BIS zažil Koudelka tři vlády a dnes řekl, že se nesetkal nikdy se sebemenší snahou ovlivnit výstupy, jednání nebo činnost kontrarozvědky. „S jedinou výjimkou, a to byla snaha prezidenta (Miloše) Zemana,“ řekl. Zeman v době prezidentského mandátu kontrarozvědku a Koudelku opakovaně veřejně napadal. Koudelka dnes řekl, že BIS v těchto sporech ochránily zákony. „Vždy jsem požádal bezpečnostní výbor, komisi pro kontrolu BIS, aby se sešly, předložil jsem dokumenty a fakta. Proti tomu stála ta lež a útok ze strany Zemana. A vždy výbor nebo komise řekly, že BIS neporušila zákon,“ uvedl.
