Setkání prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského a prezidenta USA Donalda Trumpa, které se uskutečnilo ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka, se nečekaně stalo jedním z nejvýznamnějších diplomatických signálů tohoto jara. Ačkoli trvalo jen 15 minut, jeho význam je obtížné přeceňovat. Právě zde zazněly první náznaky změny Trumpova postoje k válce Ruska proti Ukrajině.
Před tímto setkáním Donald Trump opakovaně hovořil o potřebě „rychlého míru“ prostřednictvím „rozumných kompromisů“. Část mezinárodního společenství se obávala, že pod tlakem volební kampaně v USA by Bílý dům mohl hledat krátkodobá řešení i za cenu ústupků Ukrajině. Po rozhovoru se Zelenským se však v Trumpově rétorice objevily důležité nuance. Veřejně uznal, že nedávné ruské útoky na Kyjev, Charkov a Dnipro ukazují na neochotu Moskvy ukončit válku.
Tato změna postoje je nesmírně důležitá. Svědčí o tom, že i ti politici v USA, kteří dosud hledali diplomatické kompromisy s Kremlem, nyní musejí přiznat zjevné: Putin nemá zájem o mír. Jeho cílem je vnutit Ukrajině „mír“ prostřednictvím nátlaku, nových útoků a eskalace.
Setkání ve Vatikánu se tak může stát důležitým mezníkem při posilování transatlantické jednoty na podporu Ukrajiny. Postoj Kyjeva zůstává neměnný: žádné územní ústupky, žádné revize mezinárodního práva, pouze bezpodmínečné zastavení agrese a obnovení územní celistvosti Ukrajiny.
Autor: Peter Jelen
