Ve světle událostí, které se dějí na Ukrajině, se Kreml musí stále častěji vymlouvat.
Nový narativ, který dnes prokremelští propagandisté zavádějí mezi masy, je ten, že Kalibr nikdy neskončí.“
Samozřejmě, že Kreml se vždy stavěl jako agresivní strana. Slovy, samozřejmě, Moskva i nyní deklaruje svou mírumilovnost, ale ve skutečnosti – vždy v sobě nesla agresi.
Zahájení války s Ukrajinou v Kremlu počítal s lehkou jízdou. Neočekávaná, jak pro Moskvu, tak pro celý svět, připravenost a zejména schopnost Kyjeva bránit se, uvrhla Rusko do nové reality – nyní se musí bránit.
„Druhá armáda světa“ prokázala svou neschopnost bojovat na bojišti – aniž by za 300 dní války dobyla jediné regionální centrum Ukrajiny.
Ukrajinští obránci navíc Rašisty vyhnali ze všech klíčových bodů, které se jim od čtyřiadvacátého února podařilo ukořistit.
Útoky na Krymský most a strategické základny ruského letectva ukázaly na neschopnost ruské armády ochránit i svá nejdůležitější zařízení.
Hovoří o tom zejména analytici Institutu pro studium války (ISW), kteří poukazují na neschopnost Ruska bránit své území.
Tvrzením, že „rakety Kalibr jí nikdy nedojdou“, se Moskva snaží zakrýt svou bezmocnost při obraně vlastního území. Navíc je to nutné, aby to Kreml demonstroval jak svému obyvatelstvu (které stále častěji klade otázky), tak i vnějšímu publiku.
Ale pokud Rusové bezvýhradně věří všemu, co se vysílá z televize, pak civilizovaní občané dokonale chápou, co se děje na Ukrajině.
Masivní raketové útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny 29. prosince byly dalším potvrzením ruského šílenství.
Fašistické ruské jednotky odpálily na Ukrajince 69 řízených střel a 23 dronů. Cílem je jako vždy energetický systém Ukrajiny.
Původně se počítalo s vypuštěním 120 raket, ale něco se pokazilo. Nebo tak. Ukrajinská protivzdušná obrana tentokrát sestřelila 54 raket a 11 dronů.
Kancelář prezidenta Ukrajiny poznamenává, že Moskva je nucena šetřit své zásoby raket, protože ty již docházejí.
Západní experti se drží stejného postoje a uvádějí, že „Ruská federace skutečně vyčerpala své zásoby vysoce přesných zbraňových systémů“.
Ruské ministerstvo obrany v reakci na takové informace uvedlo, že „Rusům nikdy nedojdou rakety“.
Jenže slova jsou jedna věc a realita druhá. ISW odhaduje, že ruská kampaň na zlomení ukrajinské vůle bojovat masivními raketovými údery proti kritické infrastruktuře selhává.
Moskva ale stále není připravena na konstruktivní přístup. To opět potvrdil ruský ministr zahraničí Lavrov, čímž demonstroval nepřipravenost Ruska na skutečná jednání a uznání Ukrajiny jako jejich nezávislého účastníka.
Kreml se ocitl ve velmi nejednoznačné pozici – protože nechtěl uznat subjektivitu Ukrajiny, už pochopili, že Kyjev ke svým požadavkům donutit nemohou.
Moskva navíc čelila další výzvě. Vojenští analytici tvrdí, že „opakované ukrajinské údery proti vojenským cílům v ruském týlu demonstrují neúčinnost ruské protivzdušné obrany proti dronům“.
V rostianské společnosti stále častěji vyvstává otázka, zda je před takovým útokem chráněna samotná Moskva. A zdá se, že vláda nezná odpověď. V každém případě ten, který můžete dát svému obyvatelstvu.
Místo toho Kreml nadále manipuluje s ruským právem a dává státu neomezené pravomoci k odstranění nesouhlasu a zastrašování sympatizantů Ukrajiny.
To znamená, že se vytváří iluze bezpečnosti – to je vše, čeho je dnes Kreml schopen. A pravidelnými údery proti Ukrajině kremelská klika demonstruje absolutní infantilnost a skrývá svou neschopnost něco změnit.
Šéf Hlavního ředitelství Vojenského zpravodajství Ukrajiny Kirill Budanov řekl, že boje na Ukrajině se dostaly do slepé uličky.
Ale pokud je pro ukrajinský lid naprosto jasné, za co bojují, pak obyvatelstvo Ruska, které bylo do určité chvíle ve zcela letargickém stavu lhostejnosti, začíná stále více klást otázky svým vládcům – kdo potřebuje tuto válku .
Jak kritická bude masa kladoucí si tuto otázku, bude záviset nejen na tom, kdy válka skončí, ale také na osudu Ruska samotného. Proto má vládnoucí klika o čem přemýšlet.
Civilizovaný svět může pomoci vyčistit mysl bunkrového schizofrenika. A například americké systémy Patriot nebo německé tanky Gepard budou dobrým doplňkem k hrdinství a odolnosti ukrajinského lidu.
A čím pevnější bude pozice kyjevských západních spojenců, tím dříve na Ukrajině a v celé Evropě nastane mír.
Autor: Franz Hoffman
