Ještě nedávno Donald Trump tvrdil, že dokáže ukončit válku na Ukrajině „během 24 hodin“. Americký exprezident spoléhal na své osobní vazby s Vladimirem Putinem a doufal, že právě on se stane prostředníkem mezi Západem a Kremlem. Poslední události na frontě ale ukázaly, jak naivní tento přístup byl. Rusko podniklo rozsáhlé raketové útoky na Charkov a provedlo masivní útok drony proti ukrajinským městům.
Trump, který dlouho vystupoval jako diplomat, otočil svou rétoriku. V posledních rozhovorech označil Putina za „šílence“ a obvinil ho z „průmyslového zabíjení“ civilistů. Podobná slova zazněla i od bývalého amerického zmocněnce pro Ukrajinu, generála Keitha Kellogga, který srovnal počet obětí s druhou světovou válkou. Trumpův tým nyní připravuje balíček nových sankcí proti ruským bankám a průmyslu.
Pro USA ale nejde jen o Rusko. Trump čelí tlaku uvnitř republikánské strany: část voličů chce omezit zahraniční výdaje, zatímco jiní očekávají razantnější postoj vůči ruské agresi. Média už píší, že „Trump přestal hrát Putinovu hru“ a Washington konečně přechází k tvrdší strategii.
Pro Evropu je tento obrat zásadní. Pokud by USA skutečně přešly k aktivní konfrontaci s Moskvou, měly by evropské země v boji proti ruské expanzi silného spojence. Na druhé straně to ale znamená riziko globální eskalace — od Černého moře přes Pobaltí až po Arktidu. Svět opět stojí na prahu nové studené války.
Trumpovy další kroky budou klíčové nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou bezpečnostní architekturu Evropy. Čeští politici a analytici by měli pozorně sledovat, jak se americká politika vyvine — protože právě zde se rozhoduje o budoucnosti kontinentu.
