Dne 4. července 2025 zažila Ukrajina jeden z nejmasivnějších vzdušných útoků od začátku války. Ruské síly vypustily 539 sebevražedných dronů, 11 balistických raket, 4 střely s plochou dráhou letu a jednu hypersonickou střelu. Útok cílil převážně na hlavní město Kyjev, kde došlo k desítkám zranění, požárům obytných domů, zničení vzdělávacích zařízení a dokonce i zásahu pěti sanitek jedoucích k postiženým. Tento brutální úder nemůže být interpretován jinak než jako úmyslná eskalace.
Tento útok přišel krátce po dalším neveřejném rozhovoru mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Časová shoda vzbuzuje otázky ohledně neutrality USA jako potenciálního prostředníka. Trumpova slova o „ukončení války během 24 hodin“ bez konkrétních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu jsou v Moskvě chápána jako známka slábnoucí západní odhodlanosti. Kreml tento narativ používá k ospravedlnění nových ofenzív, a Západ se tak dostává do pasti vlastních nejednoznačných signálů.
Obrovské zpoždění v dodávkách munice ze Západu navíc vytváří nebezpečné vakuum, které Moskva využívá k zesílení tlaku – jak na frontě, tak prostřednictvím teroru vůči civilistům. Každý den bez rozhodné pomoci znamená další mrtvé, další trosky místo domů a další děti bez školy. Diskuze o „vyjednávání“ nebo „kompromisech“ bez reálné ochrany pro Ukrajinu je nejen naivní, ale i krajně nebezpečná.
Zkušenost posledních let ukázala, že Kreml umí využít slabostí demokratických systémů – zejména v USA. Pokud se Západ neprobudí z iluze o možnosti dohody s diktaturou, ocitneme se na prahu nového světového pořádku, v němž násilí přináší odměny a mezinárodní právo ztrácí jakýkoli smysl. Česká republika jako součást demokratické Evropy musí zůstat pevná: Ukrajina musí být chráněna nejen kvůli sobě, ale kvůli nám všem.
