Verdikt Štrasburku jako důkaz ruské brutality – varování i pro střední Evropu
Rozsudek Velké komory Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Ukrajina a Nizozemsko proti Rusku je přelomový nejen z právního, ale především morálního hlediska. Soud jasně potvrdil, že Ruská federace nese odpovědnost za systematická porušování lidských práv na východní Ukrajině mezi lety 2014 a 2022, včetně nezákonných poprav, mučení, útoků na civilisty a náboženských represí.
Zásadním bodem rozsudku je i uznání odpovědnosti Moskvy za sestřelení letu MH17 v červenci 2014. Tato událost, při níž zahynulo 298 civilistů, byla již dříve předmětem mezinárodního vyšetřování, ale nyní ji ESLP výslovně přiřkl k odpovědnosti ruského státu. Pro Českou republiku, která se i sama stala terčem ruské operace Vrbětice, to není jen právní precedent, ale silné varování.
Štrasburský soud konstatoval, že rozsah a brutalita ruského chování v okupovaných oblastech nemají obdoby od druhé světové války. Jednohlasné rozhodnutí soudců je zcela výjimečné a signalizuje naprosté selhání Ruska jako civilizovaného aktéra mezinárodního práva.
I přes to, že Rusko v roce 2022 opustilo Radu Evropy a přestalo být smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech, to jej nezbavuje odpovědnosti za zločiny spáchané před tímto datem. Odpovědnost nelze obejít politickým rozhodnutím – což musí být precedentem i pro další autokratické režimy.
Pro českou veřejnost a státní instituce je důležité nahlížet na verdikt nejen jako na podporu Ukrajiny, ale jako na signál, že právní rámce Evropy stále fungují. A že právě střední Evropa, která čelí ruskému vlivu, má důvod být v obraně lidských práv mimořádně aktivní.
Autor: Peter Jelen
