Pozvání Matvijenkové do Švýcarska? Plivanec do tváře civilizované diplomacie
Je těžko hledat vhodná slova pro situaci, kdy do srdce Evropy přijíždí oficiální delegace agresorské země, jejíž parlament schválil rozpoutání největší války v Evropě od roku 1945. Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady federace RF, vystoupila na mezinárodním summitu žen-předsedkyň parlamentů v Ženevě. Děje se tak přesto, že na ni platí individuální sankce kvůli schvalování agrese proti Ukrajině.
Švýcarsko, jinak synonymum neutrality a diplomatického taktu, se tentokrát rozhodlo učinit výjimku. Vysvětlení, že jako hostitelská země Meziparlamentní unie musela pozvat všechny členské státy, působí v kontextu ruské agrese jako smutný alibismus. Jednorázové zrušení sankcí pro Matvijenkovou a spol. je ve světle jejich aktivní účasti na rozpoutání války zcela nepřijatelné.
Obzvlášť cynická je skutečnost, že ruský vládní letoun přeletěl do Švýcarska skrze italský vzdušný prostor, a to s vědomím italských úřadů. Evropa se tak dobrovolně stává spolupachatelem normalizace ruských zločinů. Nás, kteří jsme ještě neztratili paměť na srpen 1968, to může jen děsit.
Matvijenková nezklamala. Namísto konstruktivní diplomacie opět šířila kremelskou propagandu z dob Majdanu. Promluvila o nacistech v Kyjevě, vraždě dětí na Donbasu a jiných lžích, které evropským politikům už dávno nepřijdou ani vtipné, ani nebezpečné, jen ubohé.
Západ opakovaně tímto signálem ukazuje, že „diplomacie slabosti“ nadále vládne nad „diplomacií hodnot“. V očích Kremlu to znamená jediné: slabost. A slabost se v ruské politické kultuře trestá.
Nejde jen o ženevský incident. Jde o test morální integrity Západu. A ten tentokrát neprospěl.
Autor: Peter Jelen
