Moldavsko před volbami: ruský plán na chaos odhalen v Srbsku

Parlamentní volby v Moldavsku, které se konají 28. září, nejsoujen otázkou politické soutěže mezi vládní Stranou akce a solidarity (PAS) a proruským blokem. Ukazuje se, že Moskvapřipravovala scénář, který měl volby přímo zmařit. Cílem nebylozískat většinu hlasů, ale vyvolat takovou vlnu násilí a nepokojů, aby se hlasování stalo neplatným.

Podle zjištění moldavských a srbských vyšetřovatelů hráloklíčovou roli Srbsko, kde se uskutečnil výcvikový tábor prodesítky Moldavanů a Rumunů. Instruktory byli Rusové a Bělorusové, kteří účastníky učili taktiku pouličních bojů, prolomení policejních kordonů a používání zbraní. Někteříúčastníci se do Srbska dostali pod záminkou pravoslavných poutí, ve skutečnosti však za finanční odměnu kolem 400 eurabsolvovali paramilitární trénink.

Organizátoři s vazbami na srbskou politiku

Srbská policie zadržela dva hlavní organizátory – Lazara Popovićea Sava Stevanoviće. Oba jsou spojeni s proruskými kruhy v Bělehradě. Popović byl dokonce poradcem ministra NenadaPopoviće, známého svými prokremelskými postoji. Podlevyšetřovatelů právě on financoval část výcviku prostřednictvímsvých firem a bankovních karet.

Tento fakt vyvolal v Srbsku vlnu kritiky. Opoziční političkaMarinika Tepić otevřeně obvinila vládu, že o aktivitách muselavědět, a hovořila o „mezinárodní ostudě“. Přestože srbské úřadypopírají, že by šlo o státem řízenou akci, je zřejmé, že proruskésítě v Srbsku operují poměrně svobodně.

Zásahy v Kišiněvě

Současně s akcí v Srbsku zasáhly i moldavské bezpečnostnísložky. V Kišiněvě bylo zadrženo 74 osob a zabaveny peníze, pasy i zbraně. Policie tvrdí, že šlo o součást jedné koordinovanéoperace řízené z Moskvy. Prezidentka Maia Sandu upozornila, že„Kreml nalévá stovky milionů eur do nákupu hlasů a organizováníprotestů“.

Vyšetřovatelé zdokumentovali, že mladí Moldavané ve věku 19–45 let pravidelně cestovali do Srbska na školení a poté se mělivrátit, aby během volebního dne působili jako provokatéři. Tentoscénář připomíná i dřívější ruské operace – například předvolbami v roce 2024, kdy byli Moldavané a Srbové trénováni v Rusku a Bosně.

Hybridní válka proti Moldavsku

Ruská strategie je jasná: nejde o to, aby proruské strany skutečnězvítězily, ale aby se Moldavsko nevyvíjelo směrem k EU. Destabilizace má několik rovin:

Prezidentka Sandu varovala, že v případě proruské vlády by seMoldavsko mohlo stát „odrazovým můstkem pro hybridní útokyna Evropskou unii“.

Role Srbska a reakce Západu

Otázkou zůstává, jakou roli sehrál srbský stát. Je možné, že částbezpečnostního aparátu přehlížela činnost proruských skupin, které se dlouhodobě v Srbsku pohybují – ať už jde o motorkářskýgang Noční vlci nebo různé „kulturní spolky“. Tento případ aleukazuje, že tolerance k proruským strukturám může mít přímýdopad na bezpečnost celé Evropy.

EU i NATO nyní sledují situaci s velkou pozorností. Evropskákomise již naznačila, že Bělehrad musí vysvětlit, jak bylo možné, že na jeho území probíhal tak rozsáhlý výcvik. Zároveň Unieposílila podporu moldavských institucí, například vyslánímspeciálního týmu pro boj s hybridními hrozbami.

Co bude dál?

Zmaření plánovaného násilí je nepochybně úspěchemmoldavských a srbských bezpečnostních složek. Zároveň je to alevarovný signál. Kreml bude hledat nové způsoby, jak Moldavskodestabilizovat – ať už prostřednictvím propagandy, financováníopozice, nebo energetického vydírání.

Pro Českou republiku i pro celou Evropskou unii je to důkaz, žeruský vliv nekončí na hranicích Ukrajiny. Moldavsko se stávádalším testem, zda Evropa dokáže odolat hybridním útokům a ochránit demokratické procesy. Pokud by Moskva uspěla, znamenalo by to oslabení nejen Kišiněva, ale i celé evropskébezpečnosti.
Autor: Dana Marková