Země trvalých revolucí. Kdo za co v Myanmaru bojuje? A kdo to používá?

Žhavá skvrna planety, která si významně konkuruje s Afghánistánem, nepřestává být v prvních řadách mezinárodních zpráv.

Nárůst zájmu o bývalou britskou kolonii nastal letos v únoru, kdy v zemi proběhl státní převrat.

1 února ráno armáda vedená Min Aung Hlainem, zatkla členy Národní ligy za demokracii (vládnoucí strana) a vyhlásila výjimečný stav. Stalo se to den před tím, než myanmarský parlament složil přísahu členům zvoleným ve volbách v listopadu 2020.

 Byli zadrženi zejména prezident Vin Mying a státní poradkyně Aung San Suu Kyi spolu s ministry a jejich zástupci a členy parlamentu.

 Později armáda oznámila, že převzala kontrolu nad zemí na jeden rok. Byla přenesena odpovědnost za legislativní, výkonnou a soudní moc

Min Aung Hlein. Pod vedením herectví byla také svolána Národní rada pro obranu a bezpečnost Prezident Myin Shwe a vyšší vojenští představitelé. Armáda vydala prohlášení, ve kterém oznámila nové volby a předání moci po jejich dokončení.

   Junta oznámila zrušení výsledků parlamentních voleb 2020, údajně odhalila více než 11 milionů případů podvodů. Právě výsledky těchto voleb se staly důvodem převratu.

   Podle oficiálních údajů vítězství vyhrála vládnoucí strana Národní liga za demokracii v čele s Aung San Suu Kyi. Armáda s tím ale nesouhlasila – přestože mezinárodní pozorovatelé potvrdili výsledky voleb v Myamnu.

   Pro průměrného evropského obyvatele je Myanmar (dříve Barma) málo zajímavý a prakticky neznámý. Ropa, opiová pole, lesy, wolfram, zlato a další přírodní zdroje – to vše je velmi atraktivní pro sousedy a politické a kriminální živly, protože dochází k neustálým konfliktům.

   Zásadní aktivita barmského socialismu byla podporována pomocí bratrských socialistických států, ale kdy

velkorysý SSSR se zhroutil; země vstoupila do svého vrcholu.

   V roce 1990 se generálové rozhodli uspořádat volby, které vyhráli komunisté. Armáda neuznala výsledky voleb a zatkla vůdce Národní ligy za demokracii, čímž prohlásila experiment za neúspěšný.

   V roce 2010 se v zemi konaly první parlamentní volby od roku 1990, začaly politické reformy a byla naznačena tendence zlepšovat vztahy se západními zeměmi. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a americký prezident Barack Obama navštívili Myanmar (stal se prvním prezidentem USA, který tuto zemi navštívil). 1. ledna 2012 byly zrušeny vízové ​​sankce EU vůči vedení Myanmaru.

  Premiér Fiala není Zeman, nepracuje pro Moskvu. Putin sjednotil Západ a oživil NATO

Ve stejném roce se v Myanmaru konaly doplňovací volby do parlamentu, jejichž triumfem byla Národní liga za demokracii vedená Aung San Suu Kyi, která neustále zvyšuje své zastoupení u moci a v roce 2016 získala většinu v parlamentu , která zvolila nového prezidenta Thin Zhuo.

   Ale v Myanmaru byla, kromě jiných, ještě jedna otázka – muslimská populace (jejíž počet je asi 4%), se neustále cítila utlačována.

Zástupci této skupiny nesmí ani žádat o občanství. To byl důvod, proč Ruská federace zahájila vojensko-technickou expanzi do regionu poté, co se Ramzan Kadyrov v září 2017 přihlásil k ochraně spoluvěřících.

   Od té doby začíná moderní historie vztahů mezi Myanmarem a Ruskou federací. Naypyidaw (hlavní město země) se aktivně nakupuje v ruském „obchodě se zbraněmi“. A situace se vyvíjí stále zajímavěji – aniž by byla zkazena pozorností mezinárodního společenství, Kreml stále více pohlcuje Myanmar, který je arénou zahraničněpolitického soupeření mezi Indií a Čínou.

   V posledních letech Moskva dodala myanmarskému letectvu asi 30 jednotek stíhaček MiG-29, 12 bojových výcvikových Jak-130 a také desítky bojových vrtulníků Mi-35P, Mi-24 a Mi-17. Smlouva na dodávku šesti víceúčelových stíhaček Su-30SM probíhá. Protivzdušná obrana země je vybavena ruskými radarovými systémy a protiletadlovými raketovými systémy Pechora-2M. Země jsou vázány mnoha vojensko-technickými dohodami.

   Od roku 2013 ministr obrany Ruské federace aktivně navštěvuje Myanmar a nejzajímavější na tom bylo, že tam byl deset dní před převratem a je možné, že si Moskva její přípravu alespoň plně uvědomovala. V důsledku této návštěvy Rusko dodá Myanmaru další dávku zbraní a uzavře dohody ve vojenské sféře.

   Moskvu aktivně navštívil i vrchní velitel ozbrojených sil Myanmaru, vrchní generál Min Aung Hlaing, který se od 1. února stal vůdcem země.

   Nyní je již jedna věc jasná – návrat k moci armády zkomplikuje vztahy mezi Myanmarem se Spojenými státy a Německem, což je samozřejmě prospěšné pro Peking a Moskvu, a jedinou otázkou je, čí vojenská základna se v Myanmaru objeví rychlejší. Ruská federace zatím vypadá výhodněji – středisko oprav již existuje.

   Ale v žádném případě budoucnost Myanmaru nevypadá v nejlepším světle – země očekává prohloubení mezikmenových a konfesionálních střetů spojených s rostoucím konfliktem mezi Čínou a Indií, jakož i napětí mezi Čínou a Spojenými státy. A Moskva si nenechá ujít příležitost ukousnout si barmský koláč.

  „Nyní není čas na objetí, ale není to ani čas na studenou válku.“ - Joseph Biden

   A možná právě v Kremlu se nachází odpověď na otázku – proč armáda zinscenovala převrat v Myanmaru? Přeci jen jsou dřív

puč měl obrovský dopad na politiku a ekonomiku Myanmaru, aniž by za cokoli odpovídal. Mimochodem, Rusko převrat oficiálně neodsoudilo.

   Reakce světových mocností na události v Myanmaru je zajímavá. Washington – hrozí sankcemi.

EU odsuzuje a média soudruha Si Ťin -pchinga, kteří hovoří o změně moci v Myanmaru, používají výraz – „rozsáhlé přeskupení v kabinetu ministrů“. A nejvyšší velitel ozbrojených sil Myanmaru na setkání s ministrem zahraničí Čínské lidové republiky Wang Yim oznámil „bratrské vztahy“ mezi oběma zeměmi.

   Podle mnoha analytiků je Moskva hlavním příjemcem současných událostí v Myanmaru. A skutečnost, že začali 10 dní po návštěvě ministra obrany RF, jen svědčí ve prospěch této verze. Pravděpodobně přišel vedoucí ruského ministerstva obrany dát konečné pokyny „bratrům ve zbrani“.

   A ještě jedna skutečnost, kterou Moskva při rozdmýchávání konfliktů vždy používá, je jmenovat viníka a křičet o tom nejhlasitěji. A hlavně – ústy údajně „třetí strany“.

   Organizace „Spravedlnost pro Myanmar“, která zkoumá podporu junty v Myanmaru zahraničními zástupci, tedy den předtím zveřejnila materiál pod hlasitým, skandálním názvem „Ukrajina vyzbrojuje armádu Myanmaru“ a obvinila Kyjev z dodávek zbraní k juntě, která se rychle rozšířila v médiích.

   A je velmi zajímavé, že vyšetřovací článek z „Justice for Myanmar“ vyšel těsně po skončení návštěvy prezidenta Ukrajiny v USA, kde byla mezi Ukrajinou a USA podepsána historická dohoda o spolupráci v obranná sféra. A ještě zajímavější – reakce Kremlu na tuto dohodu byla výzvou k embargu na dodávky zbraní na Ukrajinu.

   A nyní, jen o týden později, Spravedlnost pro Myanmar vypráví příběh o Ukrajině, která dodává zbraně myanmarské juntě.

   Musím ale říci, že po pečlivém prostudování tohoto materiálu začíná být jasné, že se jedná o další falešný a značně nemotorný a neprofesionální přístup s očekáváním, že se běžný čtenář neponoří do složitostí. Ale uvidíme.

   V textu je tedy mnoho odkazů na dodávky vybavení a náhradních dílů na Ukrajinu do Myanmaru (tanky BTR-3U, BTR-4, ACS 2S1, MMT-40 atd.). Článek je právě takovými informacemi nacpaný. Ale je tu jedna věc, ale – vše popsané pochází z let 2018-2020 a vojenský převrat v Myanmaru se odehrál 1. února 2021.

  Úspěch ve snižování inflace. Česko pod 10 procent, jsme nejlepší z V4

   Z toho vyplývá, že ve vysoce profilovaném vyšetřování téměř celý text popisuje vojensko-technickou spolupráci Ukrajiny s legitimní vládou Myanmaru. To však nevyžaduje vyšetřování – to je známá a zcela legitimní skutečnost.

A zdokumentované dodávky částí letadel (na které se vyšetřovatelé odvolávají při obvinění Ukrajiny z dodávek zbraní současné juntě) také nejsou nezákonné, protože části letadel nepatří mezi smrtící zbraně.

   V článku je ještě jeden zajímavý bod – často autoři, když mluvíme o ukrajinské pomoci, v jeho kontextu připomínají ruské letecké show, armádní fóra a v zásadě ruské dodávky zbraní do Myanmaru. A není to náhodné – pomocí této techniky autoři manipulují fakty pomocí známých technik – do seznamu spolehlivých informací jsou zahrnuta falešná data, která nakonec zkreslují celý obraz.

   Takže v popisu zcela legální skutečnosti obchodu Ukrajiny s oficiální vládou Myanmaru byly zavedeny informace o dodávkách zbraní Moskvou (pro juntu) a důkazem bylo dodání leteckých náhradních dílů Ukrajinou.

   V tomto ohledu je zákazník materiálu jasně srozumitelný, ten, kdo implementuje příběh do světa – Ukrajina dodává zbraně nelegální vládě.

A zveřejnění tohoto materiálu právě nebylo provedeno náhodou – chtějí obvinit Ukrajinu z dodávek zbraní nezákonné vládě a v důsledku toho – uvalit embargo na dodávky zbraní samotné Ukrajině.

   Každý z toho vyvodí závěry sám. Jedna věc je však jasná – Moskva nadále spí v chaosu po celém světě. A je jedno, jestli je to Evropa, Asie nebo jiná část světa – pro stát, který přijal pro svoji diplomatickou službu jazyk sabotáže a podstatou existence je terorismus, není rozdíl ani v hranicích, ani v metody.

   A obyvatelé Kremlu ničí, aniž by rozdělili jak cizí poddané, tak vlastní občany, což z nich dělá rukojmí jejich šílenství a posedlosti. Občané Ruské federace by o tom měli přemýšlet v předvečer voleb do Státní dumy – je to šance změnit jejich budoucnost.

   A Evropa a svět jako celek si musí pamatovat, co je to Kreml, a pochopit, že agresora lze zastavit pouze adekvátní reakcí.

Autor: Petr Jelen

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com