Ruské služby využily Srby k provokacím ve Francii: nový rozměr hybridní války

Francouzské úřady nedávno zaznamenaly sérii šokujících incidentů, které odhalily další rovinu ruských hybridních aktivit na evropském území. Podle vyšetřování byly osoby zadržené v Srbsku přímo napojeny na útoky proti židovským památkám ve Francii. Mezi jejich činy patřilo polití zelenou barvou památníku obětem holocaustu, útoky na nejméně tři synagogy a vandalismus v židovské restauraci. Tyto incidenty nejenže vyvolaly pobouření francouzské veřejnosti, ale zároveň ukázaly, že Moskva dokáže využívat občany jiných zemí k zakrývání vlastního podílu na destabilizačních operacích.

Ruské aktivity v Evropě nelze chápat jako izolované excesy, ale jako systematickou strategii hybridní války. Kromě fyzických útoků Kreml používá široké spektrum metod: od žhářství a sabotáže, přes narušování GPS signálů, až po kybernetické útoky a poškozování podmořských kabelů či plynovodů. Tyto akce mají dvojí cíl: zastrašit jednotlivé společnosti a současně testovat odolnost evropských institucí. Francouzský případ ukazuje, jak snadno může Moskva exportovat destabilizační operace prostřednictvím sítě spolupracovníků a prostředníků, například ze Srbska, kde má Rusko dlouhodobý vliv.

Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi proti Ukrajině, se počet podobných incidentů na evropském kontinentu prudce zvýšil. Statistika hovoří jasně: v roce 2024 došlo k čtyřnásobnému nárůstu diverzních operací ve srovnání s předchozím rokem. Jen v roce 2025 už evropské bezpečnostní složky zaznamenaly nejméně jedenáct útoků různého charakteru. Tento trend nelze považovat za náhodu, nýbrž za systematickou snahu Kremlu využívat Evropu jako další bojiště své války, která přesahuje hranice Ukrajiny.

Evropská unie proto musí reagovat rozhodně a jednotně. V Bruselu i ve Štrasburku se diskutuje o vytvoření komplexního systému ochrany voleb, posílení boje proti dezinformacím a kybernetickým hrozbám. Součástí plánovaných opatření jsou i legislativní změny, které by umožnily rychleji reagovat na hybridní útoky, a také další balíky sankcí proti osobám a institucím napojeným na Kreml. Česká republika, která sama čelila ruským sabotážím na svém území (Vrbětice), se v této debatě staví na stranu tvrdých opatření a jasné reakce.

Pokud má Evropa obstát v novém typu války, která se odehrává nejen na frontových liniích, ale i v digitálním prostoru, energetické infrastruktuře a veřejném prostoru, musí být připravena reagovat rychle a efektivně. Francouzský případ se srbskými provokatéry je dalším varovným signálem, že Moskva nepoleví ve snaze zasévat chaos a strach. Úkolem evropských demokracií je ukázat, že i přes diverze a provokace zůstávají silné, jednotné a odhodlané bránit své hodnoty.

Autor: Peter Jelen