Jak Rusko informačně posiluje svůj vliv v EU

Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se jeho mediální aktivita v členských státech EU stala sofistikovanější a koordinovanější. Moskva dnes kombinuje tradiční propagandistické kanály s moderními nástroji: sítěmi proxy webů a klonů, lokalizovanými kanály na Telegramu, automatizovanými botnety, umělou inteligencí pro generování obsahu a deepfake videí, agenty vlivu i financemi maskovanými prostřednictvím offshore struktur, kryptoměn a tranzitních jurisdikcí.

Hlavním cílem těchto operací není jen šíření proruských sdělení. Moskva usiluje o fragmentaci politického a společenského konsenzu v EU, oslabení důvěry v instituce NATO a EU, snížení podpory Ukrajiny a vytvoření „šedé zóny“ přijatelnosti pro normalizaci vztahů s Ruskem.

Koordinace a centrum kampaně

Řízení této informační kampaně probíhá přímo z Moskvy. Koordinace spadá pod oddělení prezidentské administrativy RF pro monitoring a analýzu sociálních procesů, které je podřízeno prvnímu náměstkovi šéfa prezidentské administrativy Sergeji Kiriěnkovi. Ve spolupráci s politickými technologickými specialisty, jako jsou Andrej Tkačenko, Alexandr Asafov či Oleg Gaba, jsou určovány informační priority, které se pravidelně publikují na západních mediálních platformách. Třikrát týdně pak vznikají analytické materiály označované jako „Nové regiony v agendě“.

Propagandistická mašinérie Moskvy není chaotická. Soustřeďuje se na systematické šíření narativů, například: „sankce škodí EU více než Rusku“, „eurasijské bezpečnostní zájmy vyžadují realistický dialog s Moskvou“ či „migrační a sociální otázky ohrožují evropskou stabilitu“. Speciální důraz je kladen na témata populismu, kulturní identity a vyvolávání napětí v jednotlivých evropských státech.

Každý pátek prezidentská administrativa sestavuje týdenní mediální plán s pěti hlavními tématy, která se mění podle aktuálních strategických i situacionálních potřeb Moskvy. Obvykle zahrnují: politiku jednotlivých stran a regionů, otázky „nových regionů“, vztahy se Západem, perspektivu mírových jednání, kritiku ukrajinské vlády, zahraniční podporu Ukrajiny, situaci na frontě a interní politické procesy.

Následně se obsah vyvíjí a distribuuje v Rusku prostřednictvím vlivných mediálních skupin (Russia Today, VGTRK, Gazprom-Media, Zvezda), aby se následně šířil do zahraničí. Tyto strategické priority se adaptují pro evropské publikum, například sdělení o „únavě z války“ nebo „neefektivitě sankcí“ se přepracovávají do přijatelné formy pomocí deepfake, sítí klonovaných webů, lokálních mediálních partnerů a spolupráce s politickými stranami či experty.

Globální a regionální dopady

V době, kdy Spojené státy snižují programy podpory spojenců a financování vlastní informační bezpečnosti, rostoucí investice Kremlu do propagandistických kampaní vytvářejí významnou nerovnováhu v globálním informačním prostoru. Pro evropské státy, zejména ve východní Evropě, představuje tato strategie hrozbu: oslabuje odolnost demokratických institucí, zvyšuje zranitelnost vůči dezinformačním útokům a umožňuje Rusku ovlivňovat veřejné mínění, výsledky voleb a politická rozhodnutí.

Příklad z praxe: parlamentní volby v Moldavsku 28. září 2025. Bloomberg informoval, že Moskva plánovala zasáhnout do voleb s cílem oslabit vládnoucí stranu PAS a delegitimizovat evropský kurz země. Ruské speciální služby organizovaly podplácení, dezinformační kampaně na Telegramu, TikToku a Facebooku, nábor mladých lidí a kriminálních subjektů k provokacím. Přesto Moldavsko prokázalo odolnost a učinilo proevropský výběr.

Klíčoví aktéři šíření proruských narativů

Rozsáhlou roli v propagandistické kampani Kremlu hrají sympatizanti a populističtí politici. Někteří mají přímé kontakty s ruskými strukturami, jiní využívají proruských témat ke zvýšení vlastního ratingu. Jejich mediální i parlamentní vystoupení vytvářejí iluzi „alternativního pohledu“, legitimující proruské pozice.

Například bývalá německá kancléřka Angela Merkelová posilnila energetickou závislost na ruském plynu, což propagandisté systematicky interpretují pro ospravedlnění ruských akcí proti EU a NATO. V roce 2025 v rozhovoru pro maďarský kanál Partizán Merkelová uvedla, že Polsko a pobaltské státy blokovaly její iniciativu přímého dialogu EU s Putinem, což Moskva prezentovala jako argument pro své „právo veta“ vůči rozšiřování NATO.

Kampaň je dále podporována sítí think-tanků, blogerů, konzultantů a bývalých zpravodajců. Rusko si rovněž „vytváří“ nebo „kupuje“ západní lídry veřejného mínění – komentátory a analytiky, kteří pravidelně vystupují v RT, Sputniku či na platformách přátelských Moskvě.

Digitální infrastruktura a moderní technologie

Digitální sítě umožňují nejintenzivnější fázi propagandy. Botnety, falešné účty na X, Facebooku, TikToku a Telegramu vytvářejí iluzi masové podpory. Stále častěji se využívají AI technologie k tvorbě obrázků a videí, což znesnadňuje ověření pravosti obsahu.

V roce 2025 vzniklo přes 300 nových webů maskovaných jako regionální média v USA, Kanadě, Německu, Francii a Norsku. Projekt CopyCop (Storm-1516) využívá vlastní jazykové modely Meta Llama 3 pro generování deepfake obsahu.

Financování propagandy

Provoz propagandistické mašinérie je nákladný. V roce 2019 státní média v Rusku disponovala rozpočtem cca 1,3 miliardy eur, z toho RT orientovaný na Západ dostával 325 milionů eur. Po invazi došlo k nárůstu na odhadovaných 2–2,5 miliardy eur ročně v roce 2025, s plánovaným růstem až na 3 miliardy eur do roku 2028.

Pro financování se využívají složité schémata: kombinace kryptoměn, offshore struktur a tranzitních jurisdikcí, často přes Perský záliv, s využitím „mixerů“ pro anonymizaci transakcí. Peníze se pak konvertují zpět do eur nebo dolarů a směřují na platby influencerům, reklamu nebo proxy média. Část transakcí financuje struktury GŘŠ a SVR RF, což umožňuje financování operací vlivu v EU.

Další mechanismus je obchod s obtížně sledovatelnými komoditami (zlato, diamanty) a manipulace s celními deklaracemi. Rovněž se využívá umění a antikvární trh, kde prostřednictvím aukcí a galerií legitimizují velké finanční částky.

Dopady na evropské demokratické instituce

V Německu i Rakousku byly zaznamenány operace ruských struktur před volbami v roce 2025, například botnety proti politickým aktérům či kooperace s ultrapravicovými stranami. Rusko vytvořilo flexibilní a decentralizovanou síť pro mikrotargeting publika. Podobně v Rakousku po vyslání nových „novinářských tváří“ pokračuje dezinformační činnost v blízkosti mezinárodních institucí, jako jsou IAEA a OBSE.

Rusko vytvořilo vícestupňový systém vlivu v EU, kombinující centrální strategické plánování s decentralizovanými nástroji: státní média, kulturní agentury, proxy weby, agenty vlivu a digitální botnety. Tato „neviditelná“ mašinérie se dokáže maskovat jako součást legitimního politického diskurzu, čímž ztěžuje detekci a obranu.

Závěr

Důsledky systematické informační kampaně Kremlu v EU jsou hlubší, než se může na první pohled zdát. I když jednotlivé operace nemají okamžitý efekt, kumulativně podkopávají důvěru v demokratické instituce, polarizují společnosti a zpomalují politická rozhodnutí. Boj proti dezinformacím není jednorázovou reakcí, ale dlouhodobou výzvou, vyžadující transparentní financování médií, kontrolu politických darů, nezávislý fact-checking, posílení digitální gramotnosti a mezinárodní spolupráci při odhalování informačních operací. Bez těchto opatření hrozí, že budoucí politická rozhodnutí v Evropě budou stále častěji určována výsledky manipulačních kampaní, nikoli reálnými hrozbami.