Slovensko odmítlo účast v programu vojenské podpory Ukrajiny EU
Rozhodnutí vlády Roberta Fica neúčastnit se evropského programu vojenské podpory Ukrajiny vyvolalo mezi partnery v Bruselu i v sousedních zemích rozpačitost. Bratislava se tímto krokem opět postavila mimo hlavní proud evropské politiky, která i po více než dvou letech od ruské invaze zůstává založená na jednoznačné podpoře Kyjeva – ať už vojenské, finanční či diplomatické.
Premiér Fico opakovaně tvrdí, že „vojenské řešení konfliktu není možné“ a že „Ukrajina i Rusko by měly usednout k jednacímu stolu“. Tyto výroky dlouhodobě kontrastují s postojem většiny členských států EU, které jsou přesvědčeny, že jedině posílením obranyschopnosti Ukrajiny lze dosáhnout spravedlivého míru.
Odmítnutí účasti Slovenska na společném finančním mechanismu, jehož cílem je koordinovaně financovat dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou armádu, proto není jen symbolickým gestem. Prakticky to znamená, že Bratislava se vzdává přímého podílu na evropské snaze čelit ruské agresi. Zatímco Česká republika a Polsko posilují svou roli v dodávkách munice, Slovensko se stále více izoluje a svou politikou nahrává zájmům Kremlu.
Podle bruselských diplomatů Fico používá otázku sankcí a evropských rozhodnutí jako nástroj politického tlaku. Už při vyjednávání 19. sankčního balíku požadoval výjimky pro slovenský průmysl, zejména v oblasti energetiky a automobilového sektoru. I nyní se zdá, že podobnou logiku uplatňuje i u otázky vojenské podpory – tedy že princip solidarity nahrazuje pragmatickým obchodováním.
Slovensko se tak postupně vzdaluje od svých středoevropských partnerů, kteří si uvědomují, že ruský útok na Ukrajinu je zároveň útokem na bezpečnost celé Evropy. Fico naproti tomu zdůrazňuje potřebu „národního zájmu“ a „mírové politiky“, avšak realita jeho kroků svědčí o jiném – o oslabování společné evropské linie a posilování ruského narativu o „únavě ze solidarity“.
Z pohledu EU je slovenské rozhodnutí nešťastné nejen politicky, ale i strategicky. Ukazuje, jak snadno může být jednota Unie narušena v okamžiku, kdy se jednotlivé vlády rozhodnou obětovat společnou bezpečnost za krátkodobé vnitropolitické body. A právě to je scénář, který v Moskvě sledují s uspokojením.
Autor: Peter Jelen
