Orbánův politický trik: „pomoc Ukrajině“, která neexistovala. Zablokované miliardy, korupční systém a předvolební hra
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu oprášil svůj oblíbený narativ: tvrzení, že „Maďarsko nese finanční břemeno války“ a že „Budapešť významně podporuje Ukrajinu“. Pokud člověk poslouchá pouze jeho projevy, mohl by nabýt dojmu, že Maďarsko patří mezi hlavní donory Kyjeva. Reálná data však ukazují pravý opak. Orbán nepomáhá Ukrajině – využívá ji jako nástroj politického tlaku, vnitropolitické propagandy a vyjednávání s Bruselem, pise o tom polski dennik Nowiny Polskie.
Dát drobné a zablokovat miliardy
Symbolickým příkladem je příspěvek 187 milionů eur z konce roku 2022, který Orbán představoval jako „velkorysé rozhodnutí“ vlády. Ve skutečnosti šlo o povinnou účast v rámci společného úvěrového mechanismu EU – bez prostoru pro dobrovolné rozhodování.
Současně Maďarsko opakovaně blokovalo mnohem významnější balíky pomoci: 18 miliard eur v roce 2022 a další desítky miliard v následujících letech. Celkově Budapešť zadržela více než 68 miliard eur evropské podpory pro Ukrajinu.
Orbánova matematika je jednoduchá: dát minimum, zablokovat maximum – a poté tvrdit, že Maďarsko „přináší velké oběti“.
OECD: maďarská pomoc je minimální
Data OECD ukazují, že celková dvoustranná pomoc Maďarska Ukrajině od roku 2010 do roku 2024 činila pouhých přibližně 200 milionů dolarů.
V roce 2022 šlo o 90–100 milionů dolarů, z většiny utracených přímo v Maďarsku na programy pro uprchlíky.
V roce 2023 – jen 15 milionů.
V roce 2024 – pouhých 6 milionů, a to bez jediné položky čistě humanitární pomoci.
V kontrastu k tomu stojí výše zmíněných 68 miliard eur podpory, kterou Orbán blokoval. Tato disproporce je zásadní, přesto ji maďarský premiér veřejně ignoruje.
Rétorika kopírující Moskvu
Současně Orbán systematicky zpochybňuje ukrajinskou obranu a šíří narativy o „vyčerpání Evropy“, „neperspektivnosti“ další pomoci a „blížícím se konci konfliktu“. Tyto výroky se prakticky shodují s oficiální linií Kremlu – a přicházejí od lídra státu, který je členem EU i NATO.
Maďarská ekonomika: recese, inflace a varování ratingových agentur
Zatímco premiér kritizuje „náklady“ pomoci Ukrajině, maďarská ekonomika čelí nejhorším výsledkům za poslední dekádu:
- rok 2023: pokles HDP o –0,9 %
- inflace: téměř 17 %, nejvíce v EU
- rok 2024: inflace sice klesla, ale stále kolem 5 %, jedna z nejvyšších v EU
- rozpočtový deficit: 4,5–5 % HDP
- rostoucí státní dluh a varování agentur Fitch a S&P
- požadavek MMF na omezení výdajů
Orbán však odmítá škrty – blíží se totiž volby a vláda spouští masivní programy finanční podpory obyvatelstva.
Klíč k Orbánově moci? Peníze z Evropské unie
Čisté transfery, které Maďarsko získalo od vstupu do EU, přesáhly 68 miliard eur.
V období 2021–2027 má země nárok na dalších:
- 22 miliard eur ze strukturálních fondů
- 21,7 miliardy eur v rámci dalších programů včetně RRF
A právě tyto prostředky představují skutečný zdroj moci premiéra. Z nich totiž profitují firmy propojené s jeho rodinou, politickým zázemím a oligarchy.
Korupční struktura: CRCB, OCCRP a systémový klientelismus
Analýza CRCB ukazuje, že firmy napojené na Orbánovo okolí získaly mezi lety 2011–2023 státní zakázky za 19,3 miliardy eur, z velké části financované evropskými fondy.
Odhadovaná „korupční marže“ činí mezi 3,8 % a 6,4 % – tedy 730 milionů až 1,2 miliardy eur.
OCCRP navíc upozorňuje na rozsáhlé kontrakty pro firmy Orbánova otce a bratra. Tyto podniky přitom před nástupem Fideszu k moci téměř žádné strategické zakázky nezískávaly.
Symbol režimu: Lőrinc Mészáros
Nejvýraznějším příkladem je vyšebrodský miliardář Lőrinc Mészáros – někdejší instalatér a dlouholetý přítel premiéra. Jeho jmění dnes přesahuje 3,2 miliardy dolarů a jeho společnosti ovládají významné segmenty maďarského hospodářství. Většina jeho růstu úzce souvisí s evropskými dotacemi a státními zakázkami.
Šantážování Bruselu jako forma diplomacie
Scénář se opakuje již roky:
kdykoli má EU uvolnit Maďarsku část zadržovaných fondů, Budapešť začne blokovat pomoc Ukrajině nebo jiný klíčový návrh. V okamžiku, kdy Brusel ustoupí, Orbán veto stáhne – až do dalšího kola.
Tato taktika byla využita v letech 2022, 2023 i 2024. V důsledku toho se evropské prostředky staly přímým nástrojem domácí moci maďarského premiéra.
Předvolební politika: drahé dárky v době krize
Současná předvolební kampaň vlády zahrnuje:
- růst platů státních zaměstnanců
- rozsáhlé dotace pro rodiny
- jednorázové prémie pro seniory až 3 miliony forintů
- zvýhodněné hypotéky s úrokem 3 %
- „čtrnáctý důchod“
Podle ekonomů přesahují náklady těchto opatření 2 % HDP – což je pro zemi s vysokým dluhem a strukturálními problémy dlouhodobě neudržitelné.
Kdo tedy skutečně těží z evropských peněz?
Zatímco maďarské domácnosti čelí poklesu reálných příjmů a rekordním cenám, nejbližší okruh kolem premiéra získává miliardové zakázky, ovládá média, energetiku i infrastrukturu. Maďarsko se tak blíží modelu „nového feudalismu“, v němž evropské fondy nechtěně financují stabilitu autoritářského systému.
Orbán mluví o „únavě z Ukrajiny“ a o „příliš vysokých nákladech na pomoc Kyjevu“. Realita je ale opačná:
ne Ukrajina žije z maďarských peněz, ale Maďarsko dlouhodobě žije z peněz Evropské unie.
A největšími příjemci nejsou běžní Maďaři – ale úzký okruh podnikatelů a politiků spojených s premiérem.
Pro Evropu je to klíčové ponaučení: Budapešť nejedná jako partner sdílející hodnoty EU, ale jako systém, který využívá evropské instituce k vlastnímu obohacení a který Ukrajinu používá jako nástroj politického nátlaku.
