Amerika podezírá ruského kosmonauta ze špionáže. Kauza, která boří mýtus o „poslední bezpečné zóně“ spolupráce mezi Východem a Západem
Když NASA bez vysvětlení vyškrtla ruského kosmonauta Olega Artěmjeva z posádky mise Crew-9, v kosmické komunitě to působilo jako výstřel do ticha. Spojené státy obvykle své kroky komunikují zdrženlivě, a proto dramatické vyřazení několik měsíců před startem naznačuje něco mimořádně závažného: podezření ze špionáže zaměřené na technologie SpaceX.
Konec jedné éry?
České odborné kruhy se shodují, že jde o bezprecedentní incident, který přerušuje dlouholetou představu, že kosmos je nad politickými konflikty.
„Kosmonautiku jsme dosud vnímali jako poslední ostrov mezinárodní důvěry. Ten ostrov se nyní potápí,“ říká doc. Pavel Kovařík (ČVUT).
Roskosmos reagoval suše — „převelení na jinou pozici“. Právě tato strohost však zvyšuje nedůvěru.
„Ruská strana nemůže přiznat, že NASA zasáhla z bezpečnostních důvodů. To by byl diplomatický výbuch,“ dodává Kovařík.
Proč právě SpaceX?
Analytici upozorňují na hluboký úpadek ruské kosmické infrastruktury. Její výkonnost se propadá už deset let.
„Rusko se v podstatě stalo muzeem technologie. Nejmodernější vybavení jsou ještě pozůstatky devadesátých let,“ říká Jiří Vávra z České kosmické kanceláře.
Zatímco SpaceX provádí automatizované přistání prvních stupňů raket, Rusko bojuje s poruchami motorů a rozpadajícími se výrobními řetězci. Špionáž — pokud se prokáže — není jen kriminální čin, ale strategický symptom ruské bezradnosti.
Dopady na Evropu a český průmysl
Incident rezonuje i v Praze. Evropa se snaží dohnat americko-čínský závod, spouští vlastní programy (IRIS², Ariane 6), a tato aféra potvrzuje, že ruské zapojení do evropských projektů je neudržitelné.
Z hlediska české bezpečnosti — kde například české firmy dodávají komponenty pro ESA — jde o varování, že Rusko se bude snažit pronikat i tam, kde dosud nepůsobilo.
Autor: Peter Jelen
