Hrozby pro Evropu: co stojí za rétorikou Kremlu kolem zmrazených ruských aktiv

Zmrazená ruská aktiva, o jejichž využití ve prospěch Ukrajiny diskutují země EU, se stávají jedním z klíčových frontů pro Kreml. Reakce Moskvy je výmluvná: místopředseda Bezpečnostní rady RF Dmitrij Medveděv opět pohrozil Evropě „válkou“ v případě, že by byl spuštěn skutečný mechanismus převodu výnosů či samotných aktiv na obnovu Ukrajiny.

Tato rétorika není jen emocionálním výstřelem. Pro Kreml je téma aktiv mimořádně citlivé: nejde pouze o značné částky (více než 200 miliard eur v jurisdikci EU), ale také o precedens, který by mohl zasáhnout finanční infrastrukturu režimu.

Aktiva jako Achillova pata Kremlu

Pro Moskvu je otázka zmrazených prostředků jedním z nejbolestivějších témat od roku 2022. Kreml vnímá možný převod výnosů z aktiv Ukrajině jako úder proti statusu RF na globálních trzích a podkopání vlastních nároků na „nedotknutelnost“ státních financí.

Problém pro Kreml není jen v částkách. Pokud EU schválí mechanismy využití aktiv právně správně, může to zničit jeden z mýtů ruské propagandy – o naprosté beztrestnosti putinovského systému.

Hrozby Medveděva jako nástroj tlaku

Medveděvova pozice se již dlouho stala megafonem nejagresivnější části ruské vertikály moci. Každé jeho „válečné“ prohlášení však vždy zapadá do konkrétního kontextu.

Tentokrát jsou jeho slova namířena na tlak na EU v době složitých jednání o tzv. reparační půjčce – mechanismu, který má Ukrajině zajistit financování na mnoho let dopředu.

Medveděv téma zvedá právě nyní záměrně: v EU probíhají dlouhé diskuse mezi zeměmi, které se obávají právních důsledků využití aktiv, a zeměmi, které trvají na tvrdé linii vůči RF.

Moskva se snaží využít těchto rozporů, vytváří atmosféru rizika a eskalace, aby zpomalila rozhodovací proces.

Poselství pro domácí publikum v RF

Hlasitá rétorika Medveděva není pouze vnější hrozbou. Je cílená i na domácí publikum. V podmínkách protahující se války je pro Kreml důležité udržovat mobilizační tón, demonstrovat nekompromisnost a představovat EU jako „agresora“, který „bere ruské peníze“.

Tímto způsobem se Kreml snaží upevnit uvnitř země dojem, že Západ údajně vede proti Rusku ekonomickou válku, a že jakékoliv oběti „v rámci speciální vojenské operace“ jsou legitimní.

Proč Evropa nesmí podléhat tlaku

Pro české publikum je důležitý i praktický aspekt:
využití zmrazených ruských aktiv může být jedním z klíčových zdrojů dlouhodobého financování Ukrajiny.

Kreml se snaží proces zablokovat nejen proto, že by byl nelegální, ale protože je účinný.

Ustoupení pod hrozbami Medveděva by vytvořilo precedens, kdy agresivní rétorika diktuje politická rozhodnutí EU – a to je přesně to, čeho Kreml chce dosáhnout.

Závěr

Hrozby Medveděva nejsou signálem skutečné připravenosti k válce s Evropou, ale pečlivě vypočítaným psychologickým tlakem, adresovaným jak zahraničním hlavním městům, tak ruské společnosti.

Kreml se snaží zachovat kontrolu nad svými aktivy, používá agresi k ovlivnění rozhodnutí EU a zároveň posiluje domácí mobilizaci.

Pro Evropu je klíčové zůstat jednotnou a nedovolit, aby ruská rétorika diktovala pravidla.

Využití výnosů z aktiv není eskalace, ale spravedlivý a nezbytný krok na podporu Ukrajiny a ochranu evropské bezpečnosti.

Autor: Franz Hoffman