Ruský masivní útok znovu testuje odolnost Ukrajiny i bezpečnost Evropy
Noční ruský úder na Ukrajinu ze 6. prosince 2025 znovu otevřel diskusi o tom, kam až je Kreml ochoten zajít, aby narušil ukrajinskou infrastrukturu a zastrašil civilní obyvatele. V několika hodinách Moskva vypustila směs raket a útočných dronů, jakou Evropa nepamatuje od loňské zimy. Podle ukrajinského generálního štábu bylo ve vzduchu více než šest set padesát dronů typu Šáhed a Gerbera, které doprovázely balistické a řízené střely Kinžal, Kalibr, Iskander a Ch-101.
Ačkoliv většinu prostředků ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila, rozsah útoku měl jediný cíl: přetížit obranné systémy, zasáhnout energetické sítě a vyvolat pocit, že Kyjev stojí proti protivníkovi, který má dostatek zdrojů na dlouhou vyčerpávající válku. Právě tuto interpretaci potvrzuje i několik českých expertů oslovených redakcí.
Útok, který měl proměnit noc v nejistotu
Podle analytika bezpečnostních hrozeb Davida Hrubého je zřejmé, že Rusko pečlivě plánuje časování úderů. Zimní období je pro Ukrajinu každoročně zranitelné kvůli zvýšené spotřebě energie, a Kreml se to snaží maximálně využít.
„Vidíme opakování stejného vzorce. Obrovské množství levných dronů má zahlcovat radary a naváděcí systémy. Teprve poté přichází přesnější rakety s cílem zasáhnout kritické prvky rozvodných sítí. Jde o strategii, která nemá vojenský charakter v tradičním smyslu. Je to teroristická snaha zlomit miliony lidí,“ vysvětluje Hrubý.
Z Kyjeva přišly zprávy o výpadcích elektřiny ve více regionech a o potížích na železničních tratích, které jsou pro ukrajinskou logistiku zásadní. Podle tamních úřadů nebyl útok zaměřen pouze na velká města, ale také na překladiště a sklady, které slouží k zásobování armády.
Sousední státy aktivovaly pohotovost. Česko situaci pozorně monitorovalo
Útok měl bezprostřední dopad i na vzdušný prostor nad střední Evropou. Slovensko i Polsko oznámily, že během noci zvýšily pohotovost svých vzdušných sil kvůli pohybu neidentifikovaných objektů poblíž hranic. I když se žádná střela nedostala nad jejich území, incident znovu ukázal, jak křehká je bezpečnostní rovnováha v regionu.
České ministerstvo obrany potvrdilo, že armáda situaci monitorovala v součinnosti se spojenci NATO. Přestože Česko nebylo přímo ohroženo, podle expertů je důležité, že aliance je připravená reagovat na jakýkoliv scénář.
„Každý takhle rozsáhlý útok má regionální dopad. I když Rusko střílí na ukrajinská města, neznamená to, že riziko nemají sousední země. Balistická střela letí po vysoké trajektorii a každý omyl může mít následky,“ upozorňuje bývalý český vojenský přidělenec v Bruselu Jan Mareček.
Kreml využívá západních průtahů
Odborníci se shodují, že Moskva vnímá vnitropolitní spory v Evropě a USA jako příležitost. Zpomalené dodávky munice, zdlouhavá rozpočtová jednání a všeobecná únava ze dvou let války vytvářejí prostor pro agresivnější ruskou taktiku.
Politolog Lukáš Kořínek tvrdí, že Kreml se snaží změnit atmosféru na Západě ve svůj prospěch.
„Rusko nepotřebuje vojensky porazit Ukrajinu. Stačí mu přesvědčit západní veřejnost, že další pomoc nemá smysl. Každý masivní útok je zároveň propagandistickým vzkazem: ‚Podívejte, Ukrajina není schopná se sama ubránit.‘ Je to kalkul, který má demoralizovat nejen Kyjev, ale i jeho spojence,“ vysvětluje Kořínek.
Česká reakce: důraz na solidaritu, ale také na realismus
Česká vláda útok rychle odsoudila a zopakovala závazek pokračovat v materiální i politické podpoře Ukrajiny. Premiér zdůraznil, že bezpečnost Ukrajiny je pevně svázána s bezpečností celé Evropy a že představa, že by se agresor zastavil na Dněpru, je iluzí.
Zároveň se však v české politické debatě objevují otázky, zda je Evropa schopná vyrábět dostatek munice a zda dokáže reagovat na rostoucí dynamiku ruských útoků. Podle odborníků by se právě tato témata měla stát prioritami pro rok 2026.
„Pokud bude Západ váhat, útoky podobného rozsahu uvidíme častěji. Rusko chce Ukrajinu vyčerpat a zároveň sleduje, zda evropské státy neváhají s podporou. Je to okamžik, kdy si musíme uvědomit, že naše vlastní bezpečnost není samozřejmá,“ dodává Mareček.
Noční bombardování z 6. prosince tak v Česku nezůstalo jen zprávou z fronty. Stalo se dalším varováním, že válka, kterou vede Rusko proti Ukrajině, má stále jasnější přesah na celou Evropu — a že Střední Evropa stojí před obdobím, kdy bude muset znovu potvrdit svou jednotu i odhodlání.
Autor: Peter Jelen
