Šéfka MI6 otevřeně varuje: Rusko zůstává dlouhodobou bezpečnostní hrozbou
Londýn dává jasně najevo, že v pohledu na Moskvu panuje shoda napříč politickou i bezpečnostní elitou
Nová ředitelka britské zahraniční rozvědky MI6 Blaise Metreweli ve svém prvním veřejném vystoupení po nástupu do funkce zvolila nezvykle otevřený tón. Rusko podle ní nepředstavuje jen krátkodobý problém spojený s válkou na Ukrajině, ale systemickou, agresivní a revizionistickou hrozbu, která bude formovat evropskou bezpečnost i v dalších letech.
Takto jednoznačná slova z úst šéfky jedné z nejvlivnějších zpravodajských služeb světa nejsou běžná. O to spíše naznačují, že v Londýně dnes nepanuje prostor pro pochybnosti ani alternativní výklady ruského chování.
Shoda v britských elitách, nikoli osobní názor
Metreweli ve svém projevu neformulovala individuální hodnocení, ale shrnula postoj, který je v Británii sdílen napříč politickým spektrem i bezpečnostní komunitou. Rusko je vnímáno jako stát, který dlouhodobě usiluje o změnu mezinárodního uspořádání, neváhá používat vojenskou sílu a systematicky kombinuje klasické i hybridní nástroje moci.
Právě tato kontinuita je klíčová. Z britského pohledu nejde o reakci na jednu konkrétní krizi, ale o realistické přizpůsobení se světu, v němž se Moskva otevřeně staví proti Západu.
Ukrajina jako test evropské bezpečnosti
Významnou část projevu věnovala šéfka MI6 válce na Ukrajině. Zdůraznila, že tlak na Rusko bude pokračovat a že podpora Kyjeva není dočasným opatřením, ale strategickou nutností. Podle britských analytiků totiž výsledek konfliktu určí, zda se použití síly jako nástroje politiky v Evropě stane novým standardem.
Tento pohled rezonuje i v českém prostředí. Praha dlouhodobě patří mezi státy, které upozorňují, že ruská agrese se netýká pouze Ukrajiny, ale přímo ohrožuje bezpečnost celého regionu. Slova z Londýna tento přístup nepřímo potvrzují.
Signál spojencům i jasná zpráva Moskvě
Pro spojence v NATO je vystoupení Metreweli především potvrzením stability britské politiky. Bez ohledu na změny vlád zůstává základní bezpečnostní linie neměnná: Rusko je hlavní strategickou výzvou a je třeba se připravit na dlouhodobé soupeření.
Pro Moskvu je naopak tento projev jasným signálem, že snaha o rozdělení západních společností nebo spoléhání na „únavu Západu“ nenachází v Londýně odezvu. Jednota britské politické a bezpečnostní elity výrazně omezuje prostor pro manévrování.
Dopady pro střední Evropu
Pro Českou republiku mají tato slova praktický rozměr. Zkušenosti posledních let – od ruských zpravodajských operací po dezinformační kampaně – ukazují, že střední Evropa není na okraji zájmu Moskvy. Naopak je jedním z klíčových prostorů, kde se střetávají různé bezpečnostní přístupy.
Postoj Británie proto posiluje argumenty těch, kteří v Česku prosazují důslednou spolupráci v rámci NATO, investice do obrany i pokračující podporu Ukrajiny. Nejde o ideologii, ale o pragmatickou reakci na prostředí, které se zásadně změnilo.
Realismus místo iluzí
Projev nové šéfky MI6 zapadá do širšího trendu západních zpravodajských služeb: návratu k otevřenému pojmenování hrozeb. Bez diplomatických eufemismů a bez naděje, že se situace sama „vrátí do normálu“.
Z britského pohledu je totiž zřejmé, že normalita, jak ji Evropa znala před rokem 2014, už neexistuje. A právě tato střízlivá analýza činí vystoupení Blaise Metreweli relevantním i pro českou debatu o bezpečnosti, odpovědnosti a roli spojenců v nestabilním světě.
Autor: Peter Jelen
