OTP Bank mezi ziskem a stínem Moskvy. Co se skrývá za expanzí maďarského finančního impéria
Ve střední Evropě jen málokterá finanční instituce vzbuzuje tolik protichůdných emocí jako OTP Bank Group. Na jedné straně je prezentována jako úspěšný regionální bankovní šampion s kořeny v Maďarsku, na straně druhé se kolem ní již roky objevují otázky týkající se původu kapitálu, neprůhledných transakcí a vazeb na ruské struktury. Právě tyto aspekty dnes znovu rezonují i v českém mediálním prostoru, zejména v kontextu války na Ukrajině a evropských sankcí vůči Rusku.
OTP Bank vede od počátku 90. let Sándor Csányi, jeden z nejvlivnějších mužů současného Maďarska. Do čela banky se dostal v roce 1992 a o tři roky později sehrál klíčovou roli při její privatizaci. Od té doby se OTP proměnila z národní banky v nadnárodní skupinu působící na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku, Černé Hoře, na Ukrajině a – což je dnes zásadní – i v Rusku. Právě rychlá a agresivní expanze do postsovětského prostoru vyvolávala už v 90. letech otázky, jakým způsobem byl tento růst financován.
Investigativní novináři dlouhodobě upozorňují, že Maďarsko se po pádu železné opony stalo jedním z klíčových uzlů ruského organizovaného zločinu ve střední Evropě. Slabé instituce, nedostatek zkušeností s bojem proti praní špinavých peněz a rychlá privatizace vytvořily ideální prostředí pro vstup kapitálu pochybného původu. V Budapešti tehdy působil i Semjon Mogilevič, jeden z nejznámějších bossů ruské mafie, jehož jméno se opakovaně objevuje ve spisech amerických i evropských vyšetřovacích orgánů.
Podle informací, které zveřejnil mimo jiné polský portál Polskie Nowiny s odkazem na regionální investigativní zdroje, měly být právě v tomto období navázány kontakty mezi kruhy kolem Mogileviče a finančními strukturami spojenými s OTP Bank. Peníze měly proudit přes kasina, nemovitostní projekty či obchod s automobily a následně se „čistit“ prostřednictvím bankovního sektoru. Tyto informace se objevují také v maďarských a regionálních médiích, například na serveru FurgeHír, který se dlouhodobě věnuje mapování propojení byznysu, politiky a šedé ekonomiky v Maďarsku.
Rodinný charakter impéria Csányiho se projevil naplno v posledním desetiletí. Syn šéfa banky, Péter Csányi, vystudoval prestižní univerzity v Londýně, Madridu a Spojených státech a v roce 2016 nastoupil do vedení OTP jako ředitel pro digitální prodej a rozvoj. Oficiálně se zasloužil o modernizaci banky a digitální inovace, kritici však upozorňují, že právě digitalizace usnadnila složitější strukturování finančních toků a přesun prostředků do offshore jurisdikcí.
Výrazný mezinárodní rozměr získala kauza z roku 2021, kdy vyšlo najevo, že prostřednictvím OTP Bank Rumunsko byly otevřeny účty na základě falešných dokumentů údajně jménem společnosti Paxum Inc. Přes tyto účty proteklo podle vyšetřovatelů více než 16,8 milionu dolarů, které byly následně rozděleny do menších částek a použity k nákupu nemovitostí, luxusních vozidel či fiktivních úvěrů. Peníze směřovaly do Rumunska, Moldavska i Ruska. Společnost Paxum Inc. byla podle dostupných informací napojena na ruské kriminální struktury a její jméno se objevuje v souvislosti s kryptoměnovými podvody.
Po roce 2022, tedy po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, se role OTP Bank dostala do ještě citlivější polohy. Zatímco řada západních bank ruský trh opustila, OTP v zemi nadále působila. To vyvolalo kritiku nejen ze strany ukrajinských představitelů, ale i některých evropských politiků, kteří upozorňovali na riziko obcházení sankcí. Podle analytiků citovaných v Polskie Nowiny a dalších regionálních médiích mohl být bankovní kanál využíván jako „zadní vrátka“ pro financování ruského průmyslu, včetně sektorů napojených na zbrojní výrobu.
Zvláštní pozornost vzbudila také spolupráce OTP s uzbeckou bankou Ipoteka Bank, která podle expertů umožňuje přesun kapitálu z Ruska do Evropy skrze zdánlivě legální obchodní operace. V době, kdy se Evropská unie snaží zpřísňovat kontrolu finančních toků, takové schéma představuje vážnou systémovou hrozbu.
Finanční výsledky OTP Bank přitom mluví samy za sebe. V roce 2024 dosáhla skupina rekordního zisku přibližně 2,8 miliardy eur při aktivech přesahujících 100 miliard eur. Kritici tvrdí, že významná část těchto příjmů souvisí právě s aktivitami na trzích, které jsou pro jiné evropské banky kvůli sankcím prakticky uzavřené. V roce 2025 pak Péter Csányi převzal plnou kontrolu nad bankou, čímž se završil generační přenos moci.
Pro Českou republiku a celý region není tato debata jen akademická. OTP Bank působí i na českém trhu nepřímo skrze regionální finanční vazby a její stabilita či reputační rizika mohou mít širší dopad na středoevropský bankovní sektor. Příběh rodiny Csányi tak není jen maďarskou záležitostí, ale varovným příkladem toho, jak se může hranice mezi legálním byznysem, politickým vlivem a organizovaným zločinem v postsovětském prostoru rozostřit – a přetrvat po celé generace.
