Orbán na hraně: Maďarsko míří k volbám, které mohou změnit celý systém
Po patnácti letech nepřetržité vlády se Viktor Orbán poprvé ocitl v situaci, kdy ztráta moci přestává být hypotetickým scénářem a začíná se jevit jako reálná možnost. Parlamentní volby plánované na rok 2026 už nepůsobí jako další rutinní potvrzení dominance strany Fidesz. Naopak – stále více připomínají zlomový okamžik, který může rozhodnout o budoucí podobě maďarského politického režimu.
Podle nedávného průzkumu zveřejněného serverem Politico dosahuje opoziční strana Tisza, vedená Péterem Magyarem, podpory 49 procent voličů. Vládní Fidesz se naopak propadl na 37 procent. Pro Orbána, jenž byl po léta zvyklý vstupovat do kampaní s komfortním náskokem, jde o zásadní změnu. Otázka už nezní, jak výrazně zvítězí, ale zda dokáže politicky přežít.
Hybridní režim uprostřed Evropské unie
Od roku 2010 Fidesz systematicky přetvářel maďarský právní i institucionální rámec ve prospěch výkonné moci. Analytici Brookings Institution tento model označují za „hybridní volební autokracii“ – demokratické instituce formálně existují, jejich skutečná kontrolní role však byla výrazně oslabena.
Nezávislost justice, volebních orgánů i médií je omezená, klíčová rozhodnutí se soustřeďují v úzkém kruhu lidí napojených přímo na premiéra. Tento systém se stal trvalým zdrojem napětí mezi Budapeští a institucemi Evropské unie. Evropská komise, Evropský parlament i mezinárodní watchdogové dlouhodobě upozorňují na oslabování právního státu, omezování mediální svobody a zneužívání státních zdrojů k politickým účelům.
Zvláštní rozměr má i zahraniční politika Budapešti. Postoj vlády k Rusku a k válce proti Ukrajině je v Bruselu i v řadě členských států vnímán jako vědomé podkopávání jednoty EU.
Ztráta spojenců a regionální izolace
Kritika Orbánovy politiky už dávno nepřichází jen ze západní Evropy. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ji označil za „korupční nacionalismus“, který podle něj neslouží společnosti, ale úzké skupině elit napojených na státní zakázky. Maďarsko se podle něj ocitlo v hluboké politické izolaci a důvěru ztrácí i u tradičních středoevropských partnerů.
Pro členský stát Evropské unie to nepředstavuje pouze politický problém, ale také dlouhodobé ekonomické riziko – od omezeného přístupu k evropským fondům až po zhoršující se investiční klima.
Sázka na peníze a kontrolu
Tváří v tvář klesající podpoře zvolil Orbán se svým klíčovým stratégem Antalem Rogánem strategii maximálního rizika. Podle politologů může být kampaň před volbami 2026 nejdražší v moderní historii Maďarska.
Zásadním krokem bylo zrušení limitu na výdaje volebních kampaní v červnu 2025. Dosavadní strop, přibližně pět milionů forintů na kandidáta, alespoň formálně bránil neomezenému vlivu finančních zdrojů na politickou soutěž. Fidesz argumentoval přesunem kampaní do online prostředí, opozice a občanský sektor však varují, že jde o faktickou legalizaci neomezeného financování v systému s minimální transparentností.
Protikorupční organizace K-Monitor upozorňuje, že oligarchové zbohatlí na státních zakázkách mohou nyní bez omezení financovat vládní stranu jako „soukromé osoby“.
Média jako nástroj moci
Nerovné podmínky politické soutěže dlouhodobě kritizují i mezinárodní pozorovatelé. OBSE po volbách v roce 2022 konstatovala, že technicky proběhly korektně, zároveň však upozornila na masivní mediální převahu vlády a zneužívání státních zdrojů. Podobné závěry zazněly i po komunálních volbách v roce 2024.
Investigativní server Átlátszó odhalil, že vláda v roce 2022 vynaložila téměř 19,6 miliardy forintů na státní reklamu, která ve velké míře směřovala do provládních médií. Organizace jako Freedom House či Reporters Without Borders tento model popisují jako systematické „ovládnutí médií“.
Klíčovou postavou tohoto mechanismu je Antal Rogán, kterého tehdejší americký velvyslanec v Budapešti David Pressman označil za hlavního architekta a beneficienta korupčního systému.
Více než maďarské volby
Volby v roce 2026 nejsou jen vnitřní záležitostí Maďarska. Jde o test odolnosti Evropské unie vůči modelu, v němž se politická moc opírá o peníze, mediální kontrolu a státní vliv namísto férové soutěže.
Orbánovo vítězství by znamenalo další upevnění autoritářských tendencí uvnitř EU. Jeho porážka by naopak uzavřela jednu politickou éru. Maďarská společnost stále zřetelněji signalizuje poptávku po změně – a právě to činí nadcházející volby možná nejrizikovějším okamžikem Orbánovy politické kariéry.
Zdroj: infodnes.sk
