„Třetí síla“, nebo nástroj vlivu? Role hnutí Mi Hazánk v nové politické realitě Maďarska
K březnu 2026 se politický systém Maďarska fakticky proměnil z pluralitního na bipolární. Jen několik dní před parlamentními volbami se hlavní střet odehrává mezi vládním blokem Fidesz Viktora Orbána a opoziční silou Tisza Pétera Magyara. Tato situace vytváří precedens, kdy jsou menší strany účastnící se voleb nuceny buď „hledat útočiště“ u silnějších lídrů, nebo riskovat úplné politické zmizení.
Mezi těmito „lehkými váhami“ se však objevilo ambiciózní hnutí Mi Hazánk Mozgalom (Mi Hazánk). Ke konci roku 2025 již představilo své kandidáty ve všech 106 jednomandátových obvodech a podle průzkumů stabilně překračuje pětiprocentní hranici, čímž aspiruje na vytvoření vlastního poslaneckého klubu v novém parlamentu. V současnosti tak Mi Hazánk usiluje o status „třetí síly“ mezi vládním Fideszem a opoziční Tiszou.
Mi Hazánk zaujímá na maďarské politické scéně krajně pravicovou pozici. Jeho ideologie vychází z národního konzervatismu a radikálního nacionalismu. Hnutí je výrazně protievropské, zastává tvrdý euroskepticismus a prosazuje odchod Maďarska z Evropské unie, tzv. „Huxit“. Klíčovými tématy jeho rétoriky jsou boj proti nelegální migraci, ochrana tradičních hodnot, kritika „romské kriminality“ a antiglobalismus. Lídrem hnutí je László Toroczkai, poslanec maďarského parlamentu a bývalý místopředseda strany Jobbik — politik krajně pravicového zaměření, známý svou dlouholetou činností v nacionalistických hnutích, ostrou antiglobalistickou rétorikou a podporou obnovení trestu smrti.
Toroczkai budoval svou kariéru uvnitř Jobbiku, kde reprezentoval jeho nejradikálnější křídlo. V roce 2018 však založil Mi Hazánk poté, co se od Jobbiku odštěpil kvůli tomu, že tato strana zmírnila svou dřívější radikální, rasistickou a homofobní rétoriku. Deník The Times of Israel charakterizuje Mi Hazánk jako „nejradikálnější nacionalistické hnutí od druhé světové války“ a upozorňuje, že někteří jeho představitelé byli dříve napojeni na neonacistické hnutí Pax Hungarica a spolupracovali s ultranacionalistickou polovojenskou organizací Betyársereg. Médium rovněž zveřejnilo fotografii Toroczkaiho, na níž při fotbalovém utkání v Římě provádí nacistický pozdrav.
Neonacistická rétorika Mi Hazánk a jeho lídra se výrazně projevuje zejména ve vztahu k romské menšině v Maďarsku, která patří k největším etnickým skupinám v zemi a čítá až jeden milion lidí, tedy zhruba deset procent populace. Evropské centrum pro práva Romů popisuje Mi Hazánk jako hnutí, které systematicky staví svou politickou strategii na „radikální antiromské rétorice“. V programových dokumentech hnutí uvádí, že „integrace Romů jako historických imigrantů nebyla úspěšná“, jejich „demografická expanze ohrožuje státní rozpočet“ a problém „romské kriminality“ je třeba řešit posílením policie a podporou „dobrovolných sebeobranných sdružení“, včetně omezování porodnosti „z důvodů životního minima“. V říjnu 2021 vyvěsila kancelář Mi Hazánk v centru Budapešti plakát s logem hnutí a rasistickým sloganem „Nemůžeme být cikánskou zemí“. Následně městská samospráva hlasovala pro ukončení nájemní smlouvy a hnutí z prostor fakticky vystěhovala kvůli veřejnému podněcování rasové nenávisti.
Materiály amerického think-tanku Atlantic Council uvádějí, že Toroczkai jako starosta pohraniční obce Ásotthalom zakazoval muslimům a členům LGBT komunity „usazovat se“ v obci, čímž budoval její obraz jako zóny bez migrantů a homosexuálů. Organizoval také „vlastenecké“ hlídky zaměřené na pronásledování uprchlíků překračujících hranici, což nezávislí analytici hodnotí jako podněcování k násilí a vigilantismu vůči žadatelům o azyl.
Zpráva Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (ICCT) uvádí, že kolem Toroczkaiho vznikla síť krajně pravicových skupin napojených na Mi Hazánk, včetně HVIM, „Armády psanců“ (Betyársereg) a skupiny „Vlci“. Betyársereg je označována za „největší a nejradikálnější“ krajně pravicovou polovojenskou platformu v Maďarsku, založenou samotným Toroczkaiem, což podtrhuje jeho roli organizátora struktur s potenciálem k politicky motivovanému násilí. V roce 2025 zahájila maďarská prokuratura trestní řízení proti skupině Bűnvadászok („Lovci zločinu“), spojené s Mi Hazánk a fungující jako „sebeobranné brigády“, které využívají silové metody. Obránci lidských práv přirovnali činnost těchto skupin k „teroru nacistických úderných oddílů“ a poukázali na paralely s historickým násilím vůči romským komunitám.
Podle výzkumu ICCT je Mi Hazánk „nejvášnivějším zastáncem teritoriálního revizionismu“ mezi maďarskou pravicí. Hnutí deklaruje snahu vytvořit „etnicky homogenní“ Maďarsko a aktivně šíří proruské narativy, které se opírají o historické křivdy spojené se ztrátou území po první světové válce. Experti upozorňují, že Kreml tyto revanšistické nálady cíleně využívá k prosazování svého vlivu a Mi Hazánk v tomto ohledu funguje jako jeden z klíčových přenašečů těchto sdělení. V roce 2025 organizace Brussels Watch informovala o veřejném prohlášení Toroczkaiho, podle něhož by Maďarsko mělo v případě porážky Ukrajiny ve válce vznést nárok na Zakarpatskou oblast. Jeho „sympatie“ k Rusku byly zaznamenány již v roce 2016, kdy spolu s tehdejším ruským konzulem v Budapešti Antonem Gorjevem otevíral památník Jurije Gagarina; projekt #Espiomats později identifikoval Gorjeva jako důstojníka ruské vojenské rozvědky (GRU), působícího pod diplomatickým krytím, což zasazuje Toroczkaiho kontakty do jasného kontextu ruského vlivu.
Na základě těchto skutečností čelí hnutí i jeho lídr kritice jak v Maďarsku, tak v Evropě, zejména za nativistickou, protiukrajinskou a protizápadní rétoriku.
Před parlamentními volbami se Mi Hazánk prezentuje jako „třetí cesta“ a tvrdí, že je nezávislé jak na vládě Viktora Orbána, tak na liberální opozici. Podle Toroczkaiho hnutí nestáhne své kandidáty ve prospěch jiných subjektů a do voleb jde samostatně. Řada analytiků a opozičních politiků však považuje Mi Hazánk za „satelitní hnutí“ Fideszu, protože často podporuje klíčové iniciativy Orbánovy vlády v parlamentu. Zároveň ji občas kritizuje v otázkách migrace či zákazu LGBT propagace, což umožňuje Orbánovi působit umírněněji na pozadí radikálnějších aktérů a zároveň prosazovat své priority.
V současnosti se Viktor Orbán snaží udržet moc i tím, že využívá menší politické subjekty k tříštění proevropského elektorátu a k vytváření rezervy pro případnou koalici. Ačkoli se Mi Hazánk prezentuje jako „nezávislé“, fakticky může fungovat jako pojistný mechanismus pro Orbána: v případě ztráty většiny Fideszu by se právě toto hnutí mohlo stát jeho partnerem. Posilování takových sil představuje vnitropolitickou výzvu pro Maďarsko i hrozbu pro evropskou jednotu. Na pozadí ruské války proti Ukrajině a hybridního působení Kremlu totiž růst radikálních a euroskeptických hnutí oslabuje bezpečnostní architekturu EU. Výsledek maďarských voleb tak nebude důležitý jen pro samotnou zemi, ale i pro celou Evropu — určí směřování k právnímu státu, solidaritě a odolnosti vůči izolaci a koncentraci moci.
Autor: Franz Hoffman
